Se špetkou skořice jsem četla v angličtině, a když nakladatelství Yoli později oznámilo, že ji vydají, byla jsem štěstím bez sebe. Je to totiž úžasná kniha a já jsem moc ráda, že se díky překladu dostane i k českým čtenářům.
Je to jedna z těch knih, které nepřináší žádný veliký příběh, ale každodenní problémy jedné sedmnáctileté holky. Emoni žije se svou babičkou a (asi) tříletou dcerkou a před sebou má poslední rok na střední, který je plný mnoha nelehkých rozhodnutí.
Příběh je neuvěřitelně svěží, přináší totiž do žánru Young Adult téma, o kterém se zatím moc nemluví. Troufám si říct, že problematiku přitom krásně popisuje a dobře vystihuje pocity hlavní hrdinky, která je na jednu stranu stále teenager, jenže zároveň musela předčasně vyspět, když se v 14/15 letech stala matkou. Kniha je navíc velmi citlivě napsaná a je radost ji číst.
Když vám řeknu, že se nic moc velkého neděje a Emoni prostě proplouvá posledním ročníkem střední školy, mohlo by to znít jako nuda. Faktem ale je, že je příběh skvěle zpracovaný, Emoni má nějaké své malé cíle, na které se soustředí nebo otázky, které řeší (zvládnout střední, podávaní přihlášek na vysokou, získat peníze na školní výlet do Španělka...) a nakonec to funguje až neuvěřitelně dobře.
Jo a i když tu je jeden kluk, tak tahle kniha prostě není o lásce. Romantická linka je v pozadí a jen to celé tak jemně doplňuje. Pro Emoni a díky tomu i pro čtenáře jsou totiž jiné věci mnohem důležitější.
POLIBKY A CROISSANTY
Anne-Sophie Jouhanneau
Právě hledání sebe samé je jedním z ústředních motivů knihy a autorka Miu v tomto ohledu opravdu dobře zpracovala. Prostředí baletu a Paříže navíc představuje osvěžující změnu od všech těch amerických románků ze střední. Atmosféra Paříže je přímo neskutečná a ani moc nepřeháním, když řeknu, že by tuhle knihu mohly cestovní kanceláře normálně využívat jako reklamní materiál.
Na Polibcích a croissantech se povedlo hrozně moc věcí. Skvěle vykreslená atmosféra, příjemná romantická linka i dobře
zpracované postavy – zejména Miina největší rivalka byla v tomto ohledu
velmi milým překvapením. Co mě bavilo snad ale úplně nejvíc je
závěr. Autorka totiž dokázala překvapit a konec, který si nachystala,
není nejspíš úplně ten, který čekáte na začátku.
Pár nedokonalostí by se našlo (třeba, že je to malilinko insta-love), ale rádi je knize odpustíte. Pro mě je to bezesporu jedna z nejlepších knih, které jsem v loňském roce četla a umím si představit, že se do ní v dohledné době pustím ještě jednou (a tentokrát třeba v českém překladu).
K Polibkům a croissantům jsem se dostala před pár měsíci díky konkurzu do posudkové skupiny, který tehdy pořádal Humbook.
MILUJU TĚ. JÁ VÍM
Nofreeusernames
Ava je vášnivá čtenářka a cosplayerka, kterou na Instagramu sledují tisíce lidí, ve skutečně životě ale jakoby ji každý přehlížel. Občas má až příliš bujnou fantazii a sní o tom, že jednou prožije příběh jako vystřižený z jejích oblíbených románů. A kupodivu se tenhle sen začne měnit v realitu ve chvíli, kdy jí začne psát záhadný kluk, který našel její číslo ve skříňce. Jenže Ava moc dobře ví, jak takové vztahy dopadají, když dojde na střet s realitou a tak se rozhodne, že jestli mu má někdy prozradit, kdo vlastně je, musí nejprve zjistit, kdo je on...
Příběh je jednoduchý, vedle romantické linky se nicméně řeší také komplexy hlavní hrdinky a její snaha se najít, což bylo moc pěkně zpracované. Je pravda, že Ava je trochu zvláštní a rozhovory, které vedla ve své hlavě s imaginárními kamarády Lucim a Elfem ze seriálu Disenchantment (taky doporučuju) a důraz, který na ně kladla, byly občas trochu moc, takže je možné, že každému nesedne, ale dost možná vás tím bude prostě jenom bavit.
Miluju tě. Já vím je feel-good v pravém slova smyslu – je to milé, čtivé, vtipné, prostě ideální jednohubka na zlepšení nálady. Oproti ostatním titulům v žánru přitom vyčnívá díky svému zpracování, které je plné chatů, ilustrací, fotografií a playlistů, které najdete na Spotify.
Miluju tě. Já vím jsem dostala v rámci Olaboxu od Nofreeusernames a Albatros Media.
INSTRUCTIONS FOR DANCING
Nicola Yoon
Instructions for Dancing je neuvěřitelně dobře napsané a už jen díky tomu člověka dokáže chytit a nepustit. Příběh je navíc krásný, citlivý a romantická linka je tak dobře zpracovaná, že člověku nedá, než postavám fandit a uculovat se nad nimi.
Po většinu času z knihy sálá pohoda, je ale pravda, že v určité fázi kniha o ten feel-good nádech přijde. Autorka totiž překvapí a vy na konci zjistíte, že je příběh o dost jiný, než jste nejspíš čekali. Ale i tak to stojí za to a věřím, že si na tomto seznamu kniha místo zaslouží – i když bude lepší mít po ruce kapesníčky, až na to přijde. Samotný námět s vizemi a nadpřirozenem zasazeným do skutečného světa je navíc velmi zajímavý, a pokud vás tyhle věci baví, Instructions for Dancing byste rozhodně neměli vynechat.
Knihu v českém překladu připravuje nakladatelství CooBoo, datum vydání zatím nebylo upřesněno.
A jaké knihy jsou vaším lékem na špatnou náladu?
Napiš první komentář
Okomentovat