Social Media

(Ne)malé radosti #5 | Září, říjen


Radost třicátá osmá - Nový notebook
V září jsem oslavila narozeniny (osmnácté, uf), což bych snad ani nezmiňovala, kdyby spolu s nimi nepřišel i nový notebook. O tom, že bych potřebovala nový, jsem poslední rok dost přemýšlela. Zkraje jsem si říkala, že by to sice bylo hezké, ale spíš ne, nicméně jak šel čas, více a více jsem si uvědomovala, že by to už vážně chtělo.

Z výběru jsem byla zoufala. Potřebovala jsem něco, co mi rozjede The Sims 3, Life is Strange i Photoshop a bude mít kapacitu alespoň 1 TB, ale zároveň nebude stát dvacet tisíc, tu hranici jsem měla nastavenou okolo patnácti. Bylo to těžké, sakra těžké. Nejhorší je, že tomu vlastně moc nerozumím a nevím. Nakonec jsem ale vybrala notebook, který vypadal naprosto skvěle a víceméně splňoval vše, co jsem chtěla. Bohužel, tím má zoufalost nekončila.

Záměrně jsem ho kupovala na internetu, abych ho případně mohla do dvou týdnů vrátit, kdyby nevyhovoval. Ještě, že tak! Nakonec jsem ho totiž kupovala nadvakrát. První, který jsem koupila měl potíže se startováním. Trvalo mu to dlouho a nejednou se mi u toho zasekl. Jednou se mi dokonce zasekl u vypínání - pořád dokola hučel v určitém tempu, jako by nebyl schopný dojet do konce. To byla ta chvíle, kdy jsem si začala říkat, zda není problém někde v hardwaru. Přitom když nastartoval, běžel naprosto krásně a bez sekání, i ty hry mi rozjel na výbornou. Notebook jsem tedy nakonec vrátila (protože to bylo rychlejší a spolehlivější než reklamace) a zkusila si ten samý koupit znovu. A hele! Fungovalo to.

Stejně jsem byla ale hrozně nervózní a to přetrvávalo až do chvíle, kdy mi i vypršela ta dvoutýdenní lhůta na vrácení. Po téměř dvou měsících vám ale mohu říct, že jsem si vybrala dobře. Je krásnej, tenkej, rychlej a simíci mi na něm zatím spadli jen jednou jedinkrát, a že jsem na něm nahrála už docela dost hodin!

[Recenze] Sebastien de Castell: Divotvůrce | Divotvůrce #1


Název: Divotvůrce
Série: Divotvůrce
Díl: 1
Autor: Sebastien de Castell
Překlad: Peter Kadlec
Počet stran: 408
Nakladatelství: Egmont [září 2017]

Oficiální anotace: Magie je zrádná hra. Kellen je pouze několik okamžiků od svého prvního magického souboje a čtyř zkoušek, které z něj mají udělat divotvůrce. Je tu však jeden problém: jeho magie je slabá. Jste-li zavěcenci Jan’Tepu a blíží se vaše šestnácté narozeniny, měli byste být připraveni prokázat své magické schopnosti. Buď to, nebo mít v záloze nějaký zázrak. Jenže Kellen nemůže spoléhat ani na jedno z toho. Nezdědil totiž žádné magické nadání a nemá tedy výjimečné schopnosti jako ostatní. Ví, že bude muset použít pár triků, aby nezneuctil svou rodinu a nestal se sha’tepským sluhou. A tak, když do městečka přibyde rázná a přímočará cizinka, Kellen je samé ucho. Ferius Parfax je ostřílená světačka, vyhnankyně, kterou musí uživit bystrý rozum a tři balíčky karet. A s kartami, které mu rozdal nemilosrdný osud, se Kellenovi bude hodit každá pomoc. První svazek napínavé série nabité triky, pastmi a neuvěřitelnými průpovídkami mluvícího kočkoveverčáka.

[Recenze] A. G. Howard: Krverůž


Název: Krverůž
Autor: A. G. Howard
Překlad: Magdaléna Stárková
Počet stran: 464
Nakladatelství: CooBoo [září 2017]

Oficiální anotace: Rune je nadaná zpěvačka s andělským hlasem, která ale pro svůj talent velice trpí. S nadějí, že jí odborníci pomůžou, začne chodit na uměleckou konzervatoř Krverůž. Nejenže je tato škola tajemná, dokonce se proslýchá, že v ní straší proslulý fantom Opery. A čím více Rune školu poznává, tím spíše tomu věří. Ve snu ji navštěvuje tajemný a okouzlující houslista, který zná všechna její tajemství a učí ji zpívat. Dokáže ji zachránit, anebo se stane její zhoubou?

Humbuk na Humbooku podruhé

Nevím jak vy, ale já sedmý říjen netrpělivě vyčkávala pěkně dlouho. Už týden dopředu jsem si tiskla program a zvýrazňovačem zaškrtávala besedy, kterých jsme se s mou milou Soňou chystaly zúčastnit, a plánovala, v kolik musíme vstát, abychom na místě byly v čas (a ano, jely jsme tam z Prahy). O čem, že to vůbec mluvím? No přece o Humbooku, literárním festivalu pro mladé!

Plánovala jsem si to tedy týden dopředu, ale nebyla bych to já, abych nakonec stejně něco nezapomněla. Takže jsem se sice nejméně třikrát ujistila, že máme vstupenky, ale na brýle a foťák jsem si už nevzpomněla, což je ostatně důvodem, proč nemám moc (kvalitních) fotek.