Jessica Townsend: Prázdnice

 

Morrigan Crowová se vrací ve třetím díle strhující middle grade fantasy ze série Nikdyuš. Má před sebou druhý ročník na Divinské akademii a konečně to vypadá, že ji začnou učit ovládat divomorské schopnosti. Jenže pak celý život v Nikdyuši ochromí záhadná nemoc, která dělá z divočichů pouhé nečichy. A nebyla by to Morrigan, kdyby se nerozhodla, že musí pomoct najít lék…

 

Napínavý příběh, který se nevyřeší přes noc

Začátek knihy se může zdát trochu pomalý, na druhou stranu tak dává čtenáři čas si znovu připomenout všechny nikdyušské zvyky a zvláštnosti, na které mohl zapomenout, pokud od přečtení předešlých dílů utekl delší čas. Upřímně série o Morrigan Crowovou je jedna z těch, kde by se velmi hodilo mít k dispozici slovníček pojmů a také seznam postav a jejich schopností, protože už je jich opravdu hodně a člověk se v nich snadno začne ztrácet.

 

Později každopádně kniha nabere typické svižné tempo a začne nezapomenutelná jízda plná jedinečného humoru, nikdyušských absurdit a samozřejmě spousty napětí. Morrigan navíc nezaměstnává pouze epidemie Prázdnice, ale také její vlastní schopnosti, které může v Divinské akademii konečně začít rozvíjet. Děj postupuje chronologicky a poměrně rychle navzdory tomu, že v knize od začátku do konce uběhne víc než jeden rok. To příběhu dodává na realističnosti, protože události na sebe až do konce plynule navazují a zápletku dál budují, nic se nevyřeší jen tak přes noc.

Z jazykového hlediska pak samozřejmě nemohu nezmínit překlad Vladimíra Medka, který je již tradičně velmi vydařený. Pomyslný škraloup na překladu ale bohužel představuje větší množství chyb, které se v knize vyskytují… Jedna je už dokonce v oficiální anotaci na zadní straně knihy.

Morrigan začíná dospívat a příběh s ní

Morrigan sama o sobě je velmi dobrá hrdinka a je skvělé sledovat, jak roste. Pořád je to třináctileté dítě, které má tendenci motat se do „dospěláckých“ záležitostí a řešit problémy, které by řešit nemělo. Věci jí nevychází na první dobrou, dělá chyby a potom je napravuje, učí se a rozvíjí dál. Pomalu taky začíná dospívat, utvářet si vlastní názory, a hlavně zpochybňovat autority kolem sebe.

S tím souvisí i jedna z věcí, kterou jsem si na knize velmi užívala – autorka zde totiž postupně začíná připravovat půdu pro trochu vyspělejší a komplexnější témata. Zasévají se tu semínka pochybností vůči Divinské společnosti a tomu, jak vedení Nikdyuše funguje, otevírají se více politická témata a řeší se i předsudky a nenávist vůči menšinám. To všechno na pozadí epidemie, která nejspíš mnohým čtenářům připomene covid-19, což celou atmosféru ještě zesiluje. Svět, do té doby tak bláznivý, zábavný a odlišný od toho našeho, se díky tomu najednou zdá člověku zase o něco bližší. To je vlastně další věc, za kterou si kniha zaslouží velkou pochvalu – její svět se totiž neustále dál rozšiřuje a s každým dílem se o něm dozvídáme něco nového.

„Zlatíčko, vy to víte líp než kdo jiný: lidé nenávidí to, čeho se bojí, a nejvíc se bojí toho, co nechápou.“

Stejně jako je Morrigan dobře zpracovaná hrdinka, je i Ezra Squall skvěle napsaný záporák. Málo kdy se stane, že by mě nějaká záporná postava takhle bavila. V jeho případě jsem ale nadšená z každé nové informace, protože je to komplikovaný charakter a jeho motivy zjevně nebudou úplně tak jednoduché, jak se na začátku zdálo.

Čtení pro malé i velké

Prázdnice drží podobnou kvalitu jako předchozí díly a ani v nejmenším nezklamala. Je to zkrátka báječné pokračování ještě báječnější série, která si zaslouží mnohem víc pozornosti, než kolik se jí momentálně dostává. Najdete v ní totiž akční a napínavý příběh se skvělými postavami umístěný do světa, jenž vám učaruje svou bláznivostí. A navíc je to ten typ knih, které dokážou propojovat mladší i starší čtenáře, protože baví bez ohledu na věkovou kategorii.

 

 O knize:

Prázdnice: Hon na Morrigan Crowovou

Jessica Townsend

Albatros, 2023

560 stran

Přeložil Vladimír Medek

 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.