Eira prožila celý život ve stínu svého bratra. Nikdo v Čarodějné věži v ní nevěří a bojí se, že nad svými schopnostmi ztratí kontrolu – zase. Když se proto Eiře naskytne příležitost zúčastnit se prestižního Turnaje pěti království, rozhodne se, že tohle je její šance. Pokud se jí podaří zvítězit, dokáže všem, že je silná a zvládne se o sebe sama postarat. A navíc by dostala šanci vypravit se na vzdálený kontinent Meru, kterým je naprosto posedlá…
„Měla dvě možnosti. Mohla zůstat ležet a nic nedělat. Ale taky mohla vstát a vzepřít se všem překážkám. Zvednout se a pokusit se udělat něco, o čem si svět myslel, že by to dělat nich.“
Jednoduchý, ale poutavý příběh
Příběh Čarodějky je poměrně jednoduchý a nepřináší do žánru nic nového. Naopak staví na populárních dějových i charakterových prvcích, které jsou pro young adult fantasy typické a hojně využívané. Jakmile se čtenář v knize trochu rozkouká a zmapuje si celou situaci, začne mu být pravděpodobně celkem jasné, co ho čeká. Autorka nicméně do děje začlenila hned několik zvratů, což alespoň trochu zvyšuje šanci, že vás třeba alespoň v něčem kniha překvapí.
Samotný děj utíká svižně. Autorka se soustředí především na klíčové momenty a díky tomu se jí během ani ne tři sta padesáti stran podaří pokrýt několik měsíců Eiřina života. Kniha začíná trochu pozvolněji, ale postupně nabírá spád a od druhé poloviny jde už o značně akční čtení, které nebudete chtít odložit.
Svět může být během prvních kapitol trochu matoucí (obzvlášť pokud si jako já předem nepřečtete anotaci), protože ho jako čtenáři poznáváme postupně kousek po kousku. Spousta věcí navíc zůstala až do konce nevyjasněná – obzvlášť v geopolitické oblasti – a dá se jen předpokládat, že se k nim autorka teprve dopracuje v dalších dílech. Co se mi nicméně líbilo byla práce s elementární magií. Nechci tvrdit, že jde o něco převratného, ale bavilo mě, jak k ní autorka přistoupila.
Ach ty rodinné vztahy
Hlavní hrdinka Eira splňuje všechny požadavky na typickou vyvolenou. Oplývá schopnostmi, které nikdo jiný nemá a ačkoliv je abnormálně nadaná, úplně si to neuvědomuje a přejímá pochybnosti, které o ní má její okolí. Postupně o sobě navíc začne odhalovat pravdu, o níž neměla ani tušení a která v jejích očích všechno změní. Hodně se potýká s přístupem lidí kolem a touhou dokázat všem, že se v ní celou tu dobu pletli. Ačkoliv má své slabé chvíle, většinu času je to poměrně fajn hlavní hrdinka – a navíc když člověk vidí, jak se k ní chová její vlastní rodina, chtě nechtě jí musí fandit.
„V honu za pravdou buď opatrná. Jen zřídka bývá taková, jakou ji čekáš.“
Obecně sledovat chování Eiřiných příbuzných, kteří přitom dokola opakují, že jednají v jejím nejlepším zájmu, bylo neskutečně frustrující. Místy mi jejich přístup přišel už trochu moc. Nicméně myslím, že konflikt s rodiči může být velmi relevantní pro tu část dospívajících čtenářů, kteří se zrovna sami nachází v období, kdy si vlastními s rodiči úplně nerozumí.
Hodně postav, málo času
Zbylé postavy poznáváme zatím spíš povrchně, protože je jich poměrně dost a autorka se při psaní zbytečně nezdržuje. Aktéry pro romantickou linku tu máme hned dva: tajemného elfího velvyslance Ferra a „prince z věže“, Eiřina spolužáka, kterého nemůže vystát. V obou případech už od začátku celkem jasně bije do očí, jakým směrem se jejich role v příběhu budou vyvíjet a romantická linka proto neskrývá žádné větší překvapení.
Bohužel vývoj citů a vztahů mezi postavami hodně doplácí na rychlé tempo, protože zde nezbyl dostatek prostoru na to, abychom je postupně sledovali růst a tím trochu ztrácí na přirozenosti.
Jedním z velkých témat v knize je také to, že lidé nejsou vždy takoví, jak se na první pohled může zdát. Ačkoliv jde o často opakovaný motiv, v tomto případě se mi moc líbilo, že se netýká jen jedné postavy, ale prolíná se prakticky celým příběhem a opakovaně se vrací. To se autorce opravdu povedlo.
Čtení vytvořené na míru fanouškům YA fantasy
Na Čarodějce je jasně vidět, že Elise Kova moc dobře ví, co zrovna v rámci young adult fantasy letí a které prvky použít, aby vytvořila líbivý příběh, který si získá popularitu jak skalních fanoušků žánru, tak i příležitostných čtenářů. Na druhou stranu to ale vede k tomu, že kniha není nikterak originální, nevyčnívá a nepřináší nic moc nového.
Nedostatek originálního přístupu ale autorka nahrazuje schopností čtenáře pohltit. Ve výsledku tak jde o nenáročnou, ale velmi zábavnou knihu, která rychle mizí pod rukama. Pokud víte, že máte YA fantasy rádi, Čarodějku si s velkou pravděpodobností velmi užijete.
O knize:
Čarodějka – Šepot kouzel
Elise Kova
Fragment, 2023
344 stran
Přeložila Pavla Kubešová
Za poskytnutí reading copy děkuji společnosti Albatros Media.
Napiš první komentář
Okomentovat