Social Media

[Recenze] Sebastien de Castell: Kouzelnice | Divotvůrce #3


Název: Kouzelnice
Série: Divotvůrce
Díl: 3
Autor: Sebastien de Castell
Překlad: Peter Kadlec
Nakladatelství: Egmont [únor 2019]

Oficiální anotace: Kellen, Reichis a Ferius cestují do Gitabrie, země proslulé úžasnými vynálezy. Když se k nim zvláštními argosanskými cestami dostane zpráva o mechanickém ptáčkovi oživeném magií, uvědomí si, co všechno je v sázce. Co když Gitabriánci dokážou oživit i něco mnohem nebezpečnějšího? Mezitím jim cestu zkříží neznámý rudý mág a také nečekaný jan’tepský spojenec. Čas nemilosrdně ubíhá a karty ve Feriusině balíčku varují před blížící se válkou.

Kellenovi a jeho přátelům chybí už jen jeden člověk, kterého je nutné vysvobodit z vlivu obsidiánového červa. Jejich cesta ale nabere nečekaný směr, když Ferius dostane kartu nesváru zobrazující mechanického ptáčka. Nezbývá než se vydat do Gitabrie, města proslulého svými vynálezy, a zjistit, co je tenhle ptáček zač a proč pro svět představuje takové nebezpečí.

Miluju způsob, jakým Sebastien de Castell uvádí čtenáře do děje. Nezdržuje se zdlouhavými rekapitulacemi a rovnou nás hodí do akce. Už od první stránky je tak čtenář napjatý a zároveň nadšený, že se opět může ponořit do Kellenova příběhu.

Kouzelnice je plná akce, nebezpečí a záhad. Nejednou budete trnout hrůzou z úvah o tom, co bude dál, nejednou si budete jistí, že z téhle lapálie se už přece Kellen a jeho přátelé nemůžou dostat. Jenže jejich a zejména de Castellova důmyslnost vás zas a znovu překvapí.

Ve třetím díle se Kellen víc a víc zaobírá myšlenkou na všechno to nebezpečí, kterému jsou kvůli němu jeho blízcí vystaveni. Také je ale zas a znovu staven před otázku vlastní věrnosti a smyslu, jaký celé jeho putování má. Povím vám, že strašně ráda pozoruji Kellenův vývoj, protože je naprosto mistrně zachycen. Je vidět, že hlavní hrdina dospívá a už se přestává chovat jako hormony se zmítající spratek, jako tomu bylo v předchozím díle. Víc a víc myslí na možné následky svých činů a snaží se dělat věci správně.

„Ne všichni tě nenávidí, chlapče. Existují celé země obývané spoustou lidí, kteří tě ještě nikdy neviděli.“

Stejně tak ostatní postavy prochází určitým vývojem. Přiznám se, že v předchozích dílech šel ten hype okolo Reichise dost kolem mě, jasně, je to dobrá postava, ale ne až tak. V Kouzelnici ale vidíme novou stránku kočkoveveráka a je to naprosto skvělé! Pokud jste patřili mezi Reichisovi fanoušky už v předchozích dílech, pak věřte, že v tomhle z něj budete hotoví ještě mnohem více.

Kromě Reichise nám autor odhalil i další střípky z minulosti Ferius a i ji poznáme zase o něco víc. Tahle rudovlasá ženská, která se jen tak něčeho nebojí a slovy bojuje stejně obratně jako hází kartami, patří mezi moje nejoblíbenější knižní postavy a ani tentokrát mě nezklamala, ba naopak.

Do toho všeho také poznáme novou zemi a její kulturu. Gitabrie je země těch nejšílenějších a zároveň těch nejbáječnějších vynálezů, jaké si umíte představit. Přestože je země okouzlující a odehrává se v ní celý příběh, přiznám se, že mám pocit, že jsme ji a zejména její lid nepoznali tolik, jak bychom mohli, a tak ve mně nedokázala vzbudit takové nadšení, jako třeba Sedm písků, které známe z druhého dílu.

Veškeré klady knihy podtrhuje autorův styl psaní, který se opravdu skvěle čte. Autor děj zbytečně nezdržuje složitými popisy, ale zároveň nám vykreslí vše, co potřebujeme znát. Kouzelnice je dalším skvělým dílem a potvrdil mou domněnku, že nám má autor ještě spoustu co nabídnout. Kouzelnice je dosavadně nejlepším dílem celé série a já se už nemůžu dočkat pokračování.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
2 komentáře u "[Recenze] Sebastien de Castell: Kouzelnice | Divotvůrce #3"