[Recenze] Adéla Rosípalová: Zlomky nekonečna

Název: Zlomky nekonečna
Autor: Adéla Rosípalová
Počet stran: 336
Nakladatelství: Fragment [září 2022]

Oficiální anotace: Matt řeší podobné problémy jako většina jeho vrstevníků. Chce úspěšně dokončit střední školu, najít ideální vysokou, vycházet s rodiči a nalézt svoje místo ve světě. Když do jeho života vtrhne Erik, všechny trable se najednou zdají být snesitelnější… aspoň na chvíli. Pak totiž přijde melidie, nemoc, která zpravidla do měsíce končí smrtí. Každá minuta života najednou začne mít úplně jinou hodnotu, než měla dřív. A přicházejí otázky.

Kdy si člověk doopravdy připustí, že se blíží konec? A miluje jinak, když to ví?

Už když Matt Erika poprvé uviděl, něco v něm se pohnulo. Nakonec se jejich osudy zkříží a zamilují se. Jejich štěstí ale nemá dlouhé trvání, protože všechno pokazí Erikova nečekaná nemoc…

Zlomky nekonečna jsou z velké části o umírání, ale také o lásce, naději, životě a rodině. Erikova nemoc je stěžejním tématem celého příběhu a od toho se odvíjelo i tempo knihy, ačkoliv se zde okrajově řeší i pár dalších témat. Autorka se soustředí především na budování vztahu mezi hlavními hrdiny, barvitě líčí pocity a jejich vzájemnou lásku. Velmi osvěžující je fakt, že tohle není příběh o tom, jak se dva lidé dávají dohromady a hledají si k sobě cestu, ale o tom vztahu, který vzniká potom…

„Ještě nejsem mrtvý, Matte. Takže prostě chci jenom žít.“

Příběh není nijak zvlášť akční, naopak se toho moc neděje a všechno je to hodně o každodenních maličkostech. Kniha proto může čtenáři v některých částech poměrně pomalu utíkat, ale pokud se dokážete nacítit na hlavní hrdiny, pravděpodobně si budete užívat každý moment. Ačkoliv konec knihy působí poměrně jasně, autorka vás přeci jen dokáže znejistit a přiměje vás uvažovat, jestli to třeba nakonec nebude jinak…

Vypravěčem je Matt, takže čtenář celou situaci sleduje právě jeho očima, vnímá jeho pocity a snahu vyrovnat se s nastalou situací. Erik je v Mattových očích prakticky dokonalý, a tak i pro čtenáře bude nejspíš snadné si ho zamilovat. Chemie mezi nimi fungovala, což bylo pro knihu velmi důležité. Postavy jsou dobře propracované, autorka jim věnovala spoustu péče, jen u Matta mi na konci trochu chyběl nějaký výraznější vývoj.

„Nevěděl jsem, co se mu na mně líbilo, kvůli čemu mě políbil. A já tajemství nesnášel, ale tohle jsem s úsměvem na rtech nechával nerozluštěné.“

Zlomky nekonečna jsou prvotinou české autorky Adély Rosípalové, příběh je nicméně zasazený do Spojených států, vliv českého prostředí se ale přeci jen na knize podepsal. Nejvýraznější mi v tomhle ohledu přišlo fungování střední školy, kterou Matt a Erik navštěvovali – studenti totiž byli rozdělení do tříd, sdíleli stejný rozvrh a moc nestřídali učebny, což je pro americké školství dost netypické. Nebo třeba zmínka o Druhém svátku vánočním. Tyhle drobné nesrovnatelnosti ale nebyly nic, co by nějakým způsobem narušovalo příběh, byly to spíš detaily, které si spousta čtenářů možná ani neuvědomí.

Zlomky nekonečna se ve výsledku povedly, autorka píše velmi příjemně a kniha se dobře čte. Pokud máte rádi romantické contemporary, užíváte si pomalé tempo a rádi s postavami prožíváte i ty nejběžnější dny, věřím, že si je velmi užijete. Příběh je hodně o pocitech a pokud je dokáže vyvolat i ve vás, určitě na něj jen tak nezapomenete. Nemyslím si, že je to kniha, která sedne každému, ale nepochybuji, že si najde čtenáře, kteří ji budou naprosto zbožňovat.