Název: Balada o ptácích a hadech
Série: Hunger Games
Autor: Suzanne Collins
Překlad: Zdík Dušek
Počet stran: 504
Nakladatelství: Fragment [září 2020]Oficiální anotace: Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus začne se svou splátkyní soucítit a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?
Když bylo prezidentu Coriolanovi Snowovi osmnáct a studoval poslední ročník prestižní střední školy, naskytla se mu jedinečná příležitost – byl vybrán, aby se stal jedním z prvních trenérů v Hladových hrách. Pro mladého Snowa to znamenalo příležitost zazářit, získat uznání a snad i tolik potřebné stipendium na vysoké škole. Jenže pak se svou splátkyní začal soucítit...
Hunger Games před lety dobyly svět a dlouho stály na výslunní jako jedny nejikoničtějších young adult dystopií. A teď po letech přichází prequel. Pokud se obáváte, že se autorka jen snaží navázat na bývalou slávu, ale doopravdy už v téhle sérii nemá dál co předat, pletete se – Balada o ptácích a hadech má totiž příběh, který stojí za to vyprávět.
Dopředu je třeba počítat s tím, že i když jde o stejné univerzum, Balada o ptácích a hadech je od původní trilogie významně odlišná. Suzanne Collins se totiž rozhodla mnohem hlouběji ponořit do psychiky hlavního hrdiny i rozboru společnosti a samotné lidské podstaty.
Cílem Balady o ptácích a hadech není změnit váš pohled na neblaze proslulého prezidenta Snowa, ani odhalit, že on to byl vlastně dobrý člověk, dokud ho život nezlomil. Ne, cílem Balady ve skutečnosti je ukázat vám jeho cestu, dát vám možnost nahlédnout do jeho hlavy a pochopit okolnosti jeho prostředí i pohnutky, které ho ženou vpřed.
Coriolanus není milý kluk se zlatým srdcem, není ale ani úplně špatný. Je ctižádostivý, pragmatický a disciplinovaný. Ví, co chce a pevně si za tím jde. Především je ale loajální – ke své rodině, ke Kapitolu, ke svým cílům. V knize můžeme postupně sledovat, jak ho události v jeho životě proměňují, jak na ně reaguje a jak zpracovává dobu i Hladové hry a to je prostě skvělé.
Není to ale přitom jen o Coriolanovi – skvěle zpracované jsou i vedlejší postavy. Okouzlující splátkyně Lucy Gray, o jejímž příběhu bych toho opravdu chtěla vědět ještě o něco víc. Sejanus, s jehož vnímáním kapitolské reality se pravděpodobně dokáže ztotožnit většina z nás. Všichni do jednoho mají své příběhy a na jejich osobnost se podepsala válka i krutá vláda Kapitolu.
Suzanne Collins v Baladě o ptácích a hadech ukazuje Hladové hry, tak jak je neznáme. Jako nepříjemnou záležitost, která zatím nebaví ani Kapitol. V knize se přitom střetává soucit s povinností a odplatou. Pokud by vás nezajímal příběh Coriolana, ale patříte mezi fanoušky Hunger Games, už jen sledování Hladových her v jejich počátcích pro vás bude zajisté neuvěřitelně zajímavé. Kapitolská společnost se totiž liší od té, kterou známe z příběhu Katniss, tolik, až to snad není možné.
Tempo knihy je kvůli důkladnému ponoru do hlavy protagonisty poměrně pomalé. Corionalus totiž hodně přemýšlí a analyzuje své okolí. Autorce se přitom povedlo naprosto skvěle stylem psaní a jazykem vystihnout jeho povahu, za což jí patří velká poklona.
Každopádně to není tak, že by se v knize nic nedělo, právě naopak. I přes pomalejší tempo se toho v knize stihne stát opravdu hodně. Příběh ve čtenáři dokáže zas a znova vzbuzovat napětí i překvapovat, takže ve výsledku jde o neuvěřitelně záživné čtení.
Balada o ptácích a hadech se neskutečně podařila a já jsem moc ráda, že se autorka rozhodla do něčeho takového pustit. I když jde stále o young adult, kniha je oproti původní sérii vyspělejší a hlubší, skvěle pracuje s psychologií postav, precizně vykresluje soudobou společnost a výborně pracuje s otázkou morálky.
Hunger Games před lety dobyly svět a dlouho stály na výslunní jako jedny nejikoničtějších young adult dystopií. A teď po letech přichází prequel. Pokud se obáváte, že se autorka jen snaží navázat na bývalou slávu, ale doopravdy už v téhle sérii nemá dál co předat, pletete se – Balada o ptácích a hadech má totiž příběh, který stojí za to vyprávět.
Cílem Balady o ptácích a hadech není změnit váš pohled na neblaze proslulého prezidenta Snowa, ani odhalit, že on to byl vlastně dobrý člověk, dokud ho život nezlomil. Ne, cílem Balady ve skutečnosti je ukázat vám jeho cestu, dát vám možnost nahlédnout do jeho hlavy a pochopit okolnosti jeho prostředí i pohnutky, které ho ženou vpřed.
Coriolanus není milý kluk se zlatým srdcem, není ale ani úplně špatný. Je ctižádostivý, pragmatický a disciplinovaný. Ví, co chce a pevně si za tím jde. Především je ale loajální – ke své rodině, ke Kapitolu, ke svým cílům. V knize můžeme postupně sledovat, jak ho události v jeho životě proměňují, jak na ně reaguje a jak zpracovává dobu i Hladové hry a to je prostě skvělé.
Není to ale přitom jen o Coriolanovi – skvěle zpracované jsou i vedlejší postavy. Okouzlující splátkyně Lucy Gray, o jejímž příběhu bych toho opravdu chtěla vědět ještě o něco víc. Sejanus, s jehož vnímáním kapitolské reality se pravděpodobně dokáže ztotožnit většina z nás. Všichni do jednoho mají své příběhy a na jejich osobnost se podepsala válka i krutá vláda Kapitolu.
Suzanne Collins v Baladě o ptácích a hadech ukazuje Hladové hry, tak jak je neznáme. Jako nepříjemnou záležitost, která zatím nebaví ani Kapitol. V knize se přitom střetává soucit s povinností a odplatou. Pokud by vás nezajímal příběh Coriolana, ale patříte mezi fanoušky Hunger Games, už jen sledování Hladových her v jejich počátcích pro vás bude zajisté neuvěřitelně zajímavé. Kapitolská společnost se totiž liší od té, kterou známe z příběhu Katniss, tolik, až to snad není možné.
Tempo knihy je kvůli důkladnému ponoru do hlavy protagonisty poměrně pomalé. Corionalus totiž hodně přemýšlí a analyzuje své okolí. Autorce se přitom povedlo naprosto skvěle stylem psaní a jazykem vystihnout jeho povahu, za což jí patří velká poklona.
Každopádně to není tak, že by se v knize nic nedělo, právě naopak. I přes pomalejší tempo se toho v knize stihne stát opravdu hodně. Příběh ve čtenáři dokáže zas a znova vzbuzovat napětí i překvapovat, takže ve výsledku jde o neuvěřitelně záživné čtení.
Balada o ptácích a hadech se neskutečně podařila a já jsem moc ráda, že se autorka rozhodla do něčeho takového pustit. I když jde stále o young adult, kniha je oproti původní sérii vyspělejší a hlubší, skvěle pracuje s psychologií postav, precizně vykresluje soudobou společnost a výborně pracuje s otázkou morálky.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
Napiš první komentář
Okomentovat