Social Media

[Recenze] Kalyn Josephson: Bouřná vrána | Bouřná vrána #1


Název: Bouřná vrána
Série: Bouřná vrána
Díl: 1
Autor: Kalyn Josephson
Překlad: Kristýna Vyhlídková, Hana Netušilová
Počet stran: 336
Nakladatelství: CooBoo [březen 2020]

Oficiální anotace: Hřmění a tlukot křídel se nesou horkou nocí… První díl originální fantasy série.

V tropickém království Rhodaire jsou vrány, vládnoucí magií živlů, běžnou součástí každodenního života… dokud k nim nevtrhne Illuciánská armáda a všechno nezničí. Princezna Anthia se od té chvíle utápí v depresích a jediné, nač dokáže myslet, je obrovská ztráta a prázdnota v jejím srdci. Její sestra Caliza má mezitím plné ruce práce s troskami království, jenž po smrti matky skončilo na jejích bedrech. Ale když je Caliza přinucena souhlasit se sňatkem mezi její sestrou a illuciánským korunním princem, Thiu to konečně přiměje vylézt z postele. A poté co v ruinách hnízdiště nalezne poslední nepoškozené vejce, vymyslí dívky nebezpečný plán – nechat tajně vylíhnout vejce a získat zpátky, co jim nepřátelé vzali.

Způsob života v království Rhodaire je plně závislý na magických vranách, které vládnou živlům. Když je pak napadne království Illucia a o všechny vrány je připraví, převrátí život celého Rhodaire vzhůru nohama. Království čeká, že je Illucia rozdrtí – bez vran totiž nemají moc velkou šanci se ubránit. Místo toho ale illucijská královna navrhne něco úplně jiného, sňatek rhodairské princezny s korunním princem Illucie.

Mezitím ale princezna Anthia najde jedno jedi
né vraní vejce, které přežilo. A právě na tohle vejce se Rhodaire rozhodne všechno vsadit a vymyslí nebezpečný plán, jak Illucii porazit jednou pro vždy.

„Nevěděla jsem, že ve mně zůstalo ještě něco, co se dá zlomit.“

Námět Bouřné vrány sám o sobě v rámci žánru nijak nevyčnívá, co ho ale dělá zajímavým jsou vrány. Ne draci nebo jiná populární fantastická zvířata, ale vrány. Ty samozřejmě nejsou takové, jak je známe my – jsou mnohem větší (lidé na nich mohou létat) a dělí se na několik druhů podle toho, jaké magii vládnou. Slunečné vrány dokážou léčit, bouřné vládnout hromům a bleskům, stínové se dokáží schovávat ve stínech a podobně. Rozhodně jde o zajímavý a neokoukaný prvek.

Bohužel to, že zde máme neokoukaná stvoření, nedokáže nijak zachránit fakt, že se dvě třetiny knihy prakticky nic zajímavého neděje. Ano, příběh jde pomalu vpřed, ale chybí tu zvraty, chybí tu překvapení, chybí tu akce, chybí tu napětí. Místo toho je tu nadměrné množství popisů okolí nebo vzhledu postav, které jsou zpravidla mnohem podrobnější, než je potřeba. A když zrovna nečtete popis, je pravděpodobné, že se objeví nějaké prazvláštní a často zbytečné přirovnání.

Tomu všemu kraluje hlavní hrdinka, která člověku začne lézt velice brzy na nervy. Ano, celá situace je pro ni těžká (i když mi přišlo, že ji ztráta vran trápila podstatně více než ztráta vlastní matky), jistěže si nechce vzít prince z království, které ji o všechno připravilo, ale pro boha! Právě její rozhovory s princem (a vlastně s kýmkoliv dalším, koho nemá ráda) jsou neuvěřitelně otravné, protože celé spočívají v tom, že je akorát nepříjemná, odsekává a neustále dokola opakuje, že je nesnáší a nechce s nimi mít nic společného.

Princ Ericen je zase klasický záporný charakter, který ale vlastně není zas tak zlý, jak na první pohled vypadá. Je rozpolcený a utrápený a asi všichni si dokážeme představit, kam jeho cesta povede. Nicméně i přes to, že je to takový chodící stereotyp (což nemyslím zle, asi většina literárních žánrů má nějaké své stereotypní postavy, to ovšem neznamená, že jsou všechny takové charaktery nutně špatné), mrzelo mě, že se mu nedostalo o trochu víc prostoru, protože si myslím, že měl víc, co mohl příběhu nabídnout.

S nedostatkem prostoru pro Ericena částečně souvisí ještě jedna věc a tou byl vývoj romantických vztahů mezi postavami. Přišlo mi to rychlé a zničehonic, chyběla tu jakákoliv cesta nebo něco, co by mi jako čtenáři dalo pocit, že se postavy opravdu sblížily, když už tam vznikají ty velké lásky.

Nicméně, ačkoliv první dvě třetiny byly šílená nuda a já už úplně ztratila naději, že se to zlepší, ta poslední část se ukázala být mnohem lepší. Najednou se něco dělo, tempo knihy se zrychlilo a příběh mě začal bavit. A to i přesto, že autorčiny snahy o velká překvapení, moc nevyšly, protože nebylo těžké je odhalit alespoň o chvíli dříve. Nevím, jak je to možné, ale najednou jsem tu knihu četla docela ráda a byla zvědavá, co bude dál.

Další dobrou věcí, kterou určitě musím zmínit je fakt, že jsou v knize reprezentovány hned dvě důležitá témata. Tím prvním je deprese, protože ta se v podobných knihách moc neobjevuje, většinou se jí věnují spíše knihy, ve kterých hraje hlavní roli. Právě proto vnímám velice pozitivně, že se začíná objevovat i v knihách, které jsou úplně o něčem jiném, a dokonce v žánrech jako je fantasy.

V druhém případě tu pak máme reprezentaci LGBT postav. Bouřné vrány jsou svým způsobem pokrokové v tom ohledu, že ta reprezentace tu nevypadá tak, že by se zde mihla jedna náhodná a úplně nevýznamná homosexuální postava, mihne se jich tu totiž hned několik. A jedna z nich dokonce není vůbec bezvýznamná nebo nevýrazná – je to totiž Anthiina nejlepší kamarádka, která se v knize objevuje často.

Pokud jde o závěrečné hodnocení, přiznávám, že si jsem trochu nejistá. Z předchozího textu jste snad pochopili, proč. Ty první dvě třetiny jsem se musela do čtení nutit a nedělala jsem to moc ráda, poslední část mě ale opravdu bavila – dokonce natolik, že jsem odhodlaná dát šanci i druhému dílu.

Kniha má mnoho negativ a věcí, které by se daly vylepšit, v dalších ohledech ji ale oceňuji a myslím si, že přináší pár moc fajn věcí. Osobně bych řekla, že ji možná o něco více ocení čtenáři, kteří Young Adult fantasy nečtou úplně běžně, protože s trochou štěstí nebudou mít takovou představu o tom, kam to celé postupně povede a snad si díky tomu dokáží příběh o trochu více užít a hlavní hrdinka jim bude připadat o něco méně otravovat život. Pokud vás samotný příběh zaujal, od knihy bych vás neodrazovala, jen možná doporučím snížit očekávání a uvidíte, kam to povede.

http://nd06.jxs.cz/105/257/0c579c04c9_93869651_o2.png
 http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
1 komentář u "[Recenze] Kalyn Josephson: Bouřná vrána | Bouřná vrána #1"
  1. Knížka na mě už nějakou chvíli čeká na poličce, ale ještě jsem se k ní nedostala. Hlavní hrdinka zní jako přesně ten typ postavy, kterou bytostně nesnáším, ale i tak dám knize šanci a uvidím.

    OdpovědětVymazat