Social Media

[Recenze] Sebastien de Castell: Černé znamení | Divotvůrce #2


Název: Černé znamení
Série: Divotvůrce
Díl: 2
Autor: Sebastien de Castell
Překlad: Peter Kadlec
Počet stran: 360
Nakladatelství: Egmont [březen 2018]

Oficiální anotace: Kellen opustil lid Jan'Tepu a v šestnácti letech se stal psancem. Teď se musí víc než kdy jindy spoléhat na svůj důvtip, aby přežil v zemi Sedmi písků. Chybí mu domov, rodina a Nephenie, kterou nepřestal milovat. Pak se ale potká se Seneirou, dívkou se zavázanýma očima ukrývající velké tajemství. Společně s Ferius se rozhodnou pomoct, jenže v sázce je víc, než oba tuší. Moc černého stínu sílí a Kellen má podezření, že za vším stojí jeho vlastní lid.

Kellen má za sebou perné období – ztratil nejlepšího přítele, zjistil, že jeho vlastní rodiče záměrně utlumovali jeho magické schopnosti, projevilo se u něj tajemné onemocnění zvané černý stín a nakonec uprchl z domovské vesnice, kde ho považují za zrádce. Po boku Ferius Parfax a kočkoveveráka Reichise teď cestuje po světě a zoufale se snaží nenechat se zabít – a že je tu lidí, kteří by si rádi opatřili jeho hlavu, docela dost.

Pak jim ale do cesty vstoupí Cesta trnů a růží spolu se Seneirou, dívkou, jež trpí nemocí, kterou by trpět vůbec neměla, a Kellen spolu se svými přáteli začíná objevovat, že se v zemi Sedmi písků odehrává něco velice podezřelého. Něco, co je potřeba okamžitě zastavit.

Nečekejte žádné pomalé rozjezdy, tahle kniha totiž začíná bitkou. Autor ani v druhém díle na nic nečekal a hodil čtenáře přímo do děje, aby ho zaujal hned od začátku. Rozhodně se nemusíte bát, že budete prvních sto stran číst s očekáváním, kdy se tedy konečně začne něco dít, jak se tomu občas u některých knih stává.

Zároveň si troufám říct, že se nenajde chvíle, kdy byste se nudili. Až mě překvapilo, jak skvělá, napínavá, a hlavně čtivá kniha celou dobu byla. Protože ačkoliv už první díl byl moc povedený, byly tam sem tam nějaké ty prostoje, kdy jsem se nebavila tolik, jako jindy. To se tentokrát nekonalo a já se bavila od začátku do konce.

Kellen se kromě hlavní zápletky hodně zabývá i sám sebou a hledá se. Není divu, je mu šestnáct, je na útěku před svým vlastním lidem a veškeré jeho sny o budoucnosti se zhroutily. Neví, kým chce být, kým by vůbec mohl být, protože právě teď to vypadá, že až do konce života bude akorát psancem, na jehož hlavu je vypsána tučná odměna. A co až odejde Ferius? Občas se chová iracionálně, často se vzteká jako rozmazlené dítě a umím si představit, že jeho chování může někoho trochu štvát, ale když se nad tím člověk opravdu zamyslí, uvědomí si, že to všechno dává naprostý smysl a Kellen si trochu toho zmatku a vzteku na celý svět rozhodně zaslouží.

Pokud jde o postavy, Sebastien de Castell opět předvedl, že jeho charaktery nemají konkurence. Ferius je stále stejně skvělá, jako v prvním díle (ačkoliv jí tam mohlo být trochu víc, co si budeme povídat). Do toho ale na scénu vstoupí úplně nové postavy a všechny jsou vážně povedené a mají šmrnc. Ze všech nejvýraznější je rozhodně Seneira, kterou jsem si hrozně oblíbila. Stejně jako Kellen se i ona potýká s otázkami o budoucnosti, přestože úplně z jiného úhlu pohledu než Kellen. Hlavní ale je, že všechny postavy mají svůj vlastní život a nejsou to jen ploché figurky, které se v knize objevují jen proto, aby tam hlavní hrdinové nebyli sami.

Co mi také udělalo ohromnou radost je fakt, že jsme zase poznali další část světa, který autor stvořil. Na vedlejší koleji se totiž řeší i vztahy mezi jednotlivými zeměmi a národy a otázka země Sedmi písků, která oficiálně žádným státe není. Zároveň je z příběhu vidět, že se podobné otázky budou pravděpodobně řešit i dále.

Musím říct, že autor si skvěle připravil půdu pro další díly a já se jich už nemůžu dočkat. Černé znamení rozhodně netrpí syndromem druhých dílů, naopak se mi osobně zamlouvalo ještě více než Divotvůrce. Pokud jste se do téhle série ještě nestačili pustit, je nejvyšší čas to napravit, protože mi můžete věřit, když říkám, že o tohle prostě nechcete přijít. Já knihu hodnotím čtyřmi a půl hvězdičkami, abych si nechala nějakou rezervu i pro další díly, protože mám silné podezření, že by každý další díl mohl o kousek překonat ten předchozí.

http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
2 komentáře u "[Recenze] Sebastien de Castell: Černé znamení | Divotvůrce #2"
  1. Výborná recenze :) Četla jsem Divotvůrce a byla nadšená :) Snad je Černé znamení stejně dobré :)

    OdpovědětVymazat
  2. Z prvního dílu jsem byla nadšená a už se nemůžu dočkat chvíle, kdy se pustím do Černého znamení. Zní to vážně ještě lépe než Divotvůrce.

    OdpovědětVymazat