Název: Mrazivý polibek
Série: Vampýrská akademie
Díl: 2
Autor: Richelle Mead
Překlad: Katrin Chýlová
Počet stran: 264
Nakladatelství: Domino [březen 2010]
Série: Vampýrská akademie
Díl: 2
Autor: Richelle Mead
Překlad: Katrin Chýlová
Počet stran: 264
Nakladatelství: Domino [březen 2010]
V luxusním horském středisku mají všechno, na co si vzpomenou. Chybí jen to nejdůležitější jistota, že je Strigojové nenajdou a nezničí. Tři studenti se proto vydávají zpět do akademie, aby se Strigoji svedli konečný a vítězný souboj. Když se to dozví Rose, vyrazí za nimi, aby jim pomohla. Nemá ale nejmenší tušení, že se ocitla v takovém nebezpečí, jaké si do té doby ani neuměla představit. A jediným jejím ochráncem je Christian...
A opravdu, nakonec tři žáci utečou ze střediska, aby se zbavili Strigojů, kteří to dost možná mají na svědomí. Ovšem nevrací se na půdu akademie, nýbrž jedou do jednoho města. Když se o tom dozvídá Rose, okamžitě se vydává za nimi, aby je dotáhla zpátky, než se dostanou do potíží.
Hlava mi doopravdy nebere, jak někdo mohl tu anotaci tak špatně sestavit, ale co naplat. Alespoň, že u druhého vydání už mají jinou.
„Ale my jsme naživu, Rose. Nemůžem přestat žít, protože jiný lidi umřeli.“
Richelle Mead je skvělá vypravěčka a kniha se čte úplně sama. Hladce a bez rušení obracíte stránku za stránkou, nechcete se odtrhnout, a když dočtete poslední větu, nechce se vám věřit, že uběhlo několik hodin. Svůj podíl na tom má bezesporu Rose, poněvadž to je naprosto úžasný charakter. Vtipná, svéhlavá, impulzivní a jednoduše neskutečně svá. Pohlížet na svět jejíma očima je proto obrovská zábava.
Na své si přijdou milovníci klidnějšího čtení i ti, co milují akci. Děj je totiž naprosto vyvážený a napětí se zvědavostí vyvažuje trápení Rose, která je přese všechno stále i dospívající dívka. Dívka zamilovaná do svého učitele, dívka, která žárlí na přítele své nejlepší kamarádky, protože s ním tráví víc času, dívka, která se hádá se svou matkou a tak podobně.
Nesnáším, když jsem bezmocná. A nerada se vzdávám bez boje. To, co se odehrálo venku v uličce, nebyl opravdový boj. Kdyby byl – kdyby mě porazili a já je musela poslechnout -, tak prosím. To bych možná dokázala akceptovat. Možná. Ale nikdo mě neporazil. Ani jsem si pořádně nezašpinila ruce. Tiše jsem nastoupila.
Joo, ty trable s láskou. Tak nějak se tu trochu rýsuje náznak milostného trojúhelníku. A víte co? Tohle je snad první kniha, kde mě to ani v nejmenším nerušilo, nerozčilovalo a ani jednou jsem kvůli tomu neměla chuť Rose vrazit. To je sakra co říct, protože já tyhle věci obvykle nemůžu vystát. Takhle se to dělá, vážení!
Druhý díl Vampýrské akademie je prostě naprosto báječné dílo a jedna z těch originálněji podaných upířin. Čtivé, zábavné, bez jednotvárného děje a se skvělými postavami. Co víc chtít, že? Pět hvězdiček sice s čistým svědomím dát nemůžu, ale skoro se jim to blíží!
Napiš první komentář
Okomentovat