Série: Erilian
Díl: 1
Autor: Tereza
Janišová
Počet stran: 272
Nakladatelství: XYZ
[listopad 2010]
Ocitáme se v městě Erilian, které oplývá kouzlem,
doslova. Město obývají čarodějové a čarodějky, kteří si žijí svým poklidným
životem. Město řídí Velká ráda mocných čarodějů, která má vždy přesně jedenáct
členů, kterými jsou ti nejlepší a nejdobřejší čarodějové ve městě a samozřejmě
snad každý by stál o to, být jejím členem.
Nás, ale bude zajímat příběh Kiary, která v dětství
osiřela a proto vyrůstá u blízkého přítele svých rodičů a zároveň jednoho
z nejváženějších členů rady.
Kiara právě nastupuje na Univerzitu magických věd a čeká ji
spousta nových zážitků, ale také pocitů a trápení a prostě snad všeho, co
k dospívání patří plus něco málo navíc.
Autorka dle mého názoru stvořila naprosto skvělý svět a
všechno si řádně promyslela. Erilian mi přijde jedinečný právě v tom, jaký
mír tam vesměs panuje. Samozřejmě, občas dojde k nějakému rozporu,
především mezi některými rody, ale prostě tam neustále nesvádí boj dobro se
zlem, jak to v podobných světech často bývá.
Příběh je sice vcelku jednoduchý, ale v tom spočívá
jeho kouzlo. Měla jsem dojem, jako by se vlastně nic moc důležitého nedělo a
přesto stránky ubíhaly a já tak nějak čekala, kdy se odehraje něco většího, kdy
přijde na scénu minulost a obrátí všechno vzhůru nohama, protože tak to
většinou bývá, ale na druhou stranu by mi ani nevadilo, kdyby se nic takového
neudálo. Rozhodně jsem se nenudila, protože Kiařin, vlastně vcelku obyčejný a
všední, život mě jednoduše bavil. Právě proto, že sledujeme vcelku všední život
dospívající dívky, jsem nikdy nevěděla, co se bude dít dál, protože stát se
mohlo jednoduše cokoliv.
I postavy autorka zvládla dobře. Všechny měly svou
specifickou osobnost a minulost. Snad žádná mi nebyla skutečně nepříjemná.
Ovšem přišlo mi, že ke konci knihy Kiara všechno brala až moc dobře, moc rychle
se s tím vyrovnala a působilo to nepřirozeným dojmem, prostě bych
očekávala, že tam těch emocí a pocitů bude více.
Všechno tohle autorka dotáhla ke skvělému výsledku
stylem psaní. Až na občasné použití „mně“ ve chvíli, kdy by mi přišlo vhodnější
použít „mi“ a pár trochu nepřirozených a umělých dialogů mě od čtení nic
nerušilo a nerozptylovalo.
Za zmínku také stojí krásné ilustrace, jež má na svědomí
Petr Vyoral, které knihu moc pěkně doplňují.
Ač kniha může působit trochu dětským a pohádkovým dojmem,
kniha, respektive celá série, se těší přízni i u starších čtenářů a rozhodně
není čemu se divit, protože tahle prvotina mladé autorky je jednoduše skvělým
oddechovým počtením, které vás potěší, ale nijak nevyčerpá. Za sebe uděluji
knize tři a půl hvězdičky s tím, že ty další si schovám na následující dva
díly.
Zdroje obrázků: http://prvni.erilian.cz/galerie/ilustrace/
Krásná recenze Deny, suprově se čte ! :) O Erilianu jsem toho slyšel tolik snad bych se na něj taky vrhl. Jsem rád, že se ti líbila.
OdpovědětVymazatKrásná recenze. Já tuhle knihu nečetla, vždy mi přišla spíš pro děti, nebo hodně oddechové čtení. Ani teď si ji asi nepřečtu, i když tvá recenze ji udělal úžasnou reklamu. :)
OdpovědětVymazat