Kniha dvacátá první - Můří deníky

Chci, potřebuju to všechno napsat co nejdřív, mám pocit, že pokud jen pár minut počkám, zapomenu všechno co o té knížce chci říct, všechny ty pocity, které ve mně vyvolala...

Název: Můří deníky

Autor: Rachel Kleinová

Díl: 1

Počet stran: 224

Následující text by mohl obsahovat menší spoilery.

Šestnáctiletá dívka žijící v internátní škole si píše deník. V deníku najdete vešekeré její myšlenky a pocity.

Tenhle rok, nastoupila do školy nová spolužačka Ernessa. Je jiná. S téměř nikým se nebaví, až na Lucy. Kamarádku Vypravěčky, která si píše deník. Té se Ernessin vztah s Lucy nezamlouvá.

Celý deník se pak točí především kolem věcí týkajících se Ernessy a jejího přátelství s Lucy.

Navíc se objevují podezřelé události, které si pisatelka spojuje s Ernessou.

Co všechno je ještě skutečnost a co už jen výmysl Vypravěčky?

A je tu ještě jedna otázka: Je Ernessa je doopravdy upír nebo ne?

Ta knížka mě vtáhla do sebe. Ze začátku jsem měla pocit, že obracím stránky, dostávám se dál a dál, ale do konce knížky mi zbývá stále stejná vzdálenost. A i když jsem poté viděla, že počet stránek, co mi zbývají přečíst, je čím dál méně a v ději jsem se dostávala dále a dále, měla jsem pocit, jako bych se zasekla a nepokračovala dál.
Toužila jsem vědět, jak to dopadne, ale přesto jsem nedokázala podívat se na poslední stránku (nemyslím doslov btw.).

A když jsem se konečně dostala ke konci... Řeknu to takhle. Kdyby tam nebyl doslov, asi bych se zbláznila. Ten doslov mi vehnal slzy o očí, i když netuším proč.

Zdá se mi, jakoby mě ta knížka nějak ovlibnila, změnila. Něco ve mně zanechala. Jakoby změnila můj pohled na vše okolo. Já nevím, nevím. Třeba se mi to jen zdá, kdo ví.

Kniha je plná tajemství, záhad a otázek. Otázek a né všechny se zodpoví. Nutí mě to přemýšlet, nevím, buď jsem úplně tupá a nedošlo mi to, nebo to prostě nejde jen tak poznat. Jedna otázka mi stále vrtá hlavou (a předem říkám, že někdo by to možná mohl brát, jako spiler...). Tak jak to všechno bylo? Co je pravda a co ne? Byla to náhoda nebo ne?

V některých částech, byla kniha i úchylná.

Holky ve škole, nejsou žádní andílci a věcím, jako sex a drogy, se autorka nijak zvlášť nevyhýbala.

K Vypravěčce, jejíž jméno není v celé knize ani jednou zmíněno, jsem si vytvořila jakýsi vztah, či jak to říct. Někdo může říct, že je posedlá svou kamarádkou a prostě si jen nechce připustit, že by ona, jakože Lucy, měla někoho raději než ji. Já si to, ale nemyslím. Já ji tak nějak chápala. Možná to značí, že nejsem nějak psychycky v pořádkul, či co já vím co, ale mě je to jedno. Je to tak. Já stojím na její straně.

Pro mě byla ta kniha úžasná. Strhující příběh, kde nevíte, co je skutečnost a co fantazie, deník, který vás vtrhne do sebe.

Ukázka: Šestnáctiletá hrdinka, žijící v luxusní internátní škole, si zapisuje do deníku sve nejtajnější myšlenky. Ovládá ji stále rostoucí posedlost spolužačkou, se kterou sdílí ložnici, Lucy Blakeovou, a nemyslí na nic jiného než na její přátelství s novou žákyní Ernessou, tajuplnou, náladovou bledou kráskou s uhrančivým pohledem. S Ernessou jsou spojeny ponuré klepy, podezření a tajemství i řada hrozivých nehod. Školou se šíří hrůza a Lucy už neví, co je skutečnost a co je jen výplod zjitřené představivosti. Tajuplná, hrůzná atmosféra v sobě spojuje všechny děsy, touhy a úzkosti dospívání. Středobodem deníkových záznamů je jediná otázka: je Ernessa skutečně upír, nebo vypravěčka uvízla v horečnatém světě vlastní fantazie?Ukázka z textu30. listopadu Pater je mrtvý! Zpráva o tom se během dopoledne roznesla po celé škole. Našli ho v neděli ráno na horním hřišti s podřezaným krkem. To je příšerný způsob, jak se zbavit psa. Vlastně to bylo horší. Betsy říkala, že měl hlavu odříznutou skoro úplně a že byl rozpáraný jako ryba. Věděla jsem přesně, jak vypadal, když ho našli. Jeho prošedivělý rezavý kožich byl potřísněný ztvrdlými cucky tmavé krve. Krátké nožky měl natažené před sebe, tak ztuhlé, že se nedotýkaly země. Na očích a tlamě mu seděly černé mouchy a živily se z vlhkých ran. Všechny studentky byly minulý víkend mimo školu. Na pozemky se vždycky vkradou místní děti, aby ve "snobské škole" provedly nějakou lumpárnu. Žádnou z nás nikdo nepodezíral.

 

Pozn. články z tohoto projektu pocházejí z roků 2012 - 2013, původně zde