Název: Prokletí titánů
Když o tom přemýšlím, musím říct,
že na Percym už je celkem vidět, že se vyvíjí a dospívá. A to je jedině dobře!
Přeci jen, koho by vadila kniha s klukem, kterému sice táhne na patnáct,
ale od svých dvanácti let se vůbec, ale vůbec nezměnil?




Zdroj obrázku Lovkyň: http://taratjah.deviantart.com/art/Hunters-of-Artemis-382614263
Série: Percy Jackson
Díl: 3
Autor: Rick Riordan
Počet stran: 336
Nakladatelství: Fragment

Percy Jackson se k nám vrací
v třetím díle známého bestselleru. Tentokrát zmizela bohyně Artemis při
své výpravě najít nebezpečnou mýtickou příšeru, o které ani sama nevěděla, co
je vlastně zač.
Luke a jeho poskokové pomalu, ale
jistě formulují armádu a nadále usilují o probuzení Krona.
Percyho a jeho přátele čeká další
dobrodružná a nebezpečná výprava, za hrany tábora.
Pravdou je, že třetí díl téhle
úspěšné série se dějem o moc neliší předchozím dílům, což je něco, co by mi
normálně s velkou pravděpodobností knihu dost zprotivilo. Jenže Percy
Jackson má něco, díky čemu mi ani ta opakovanost děje nevadí.
Co mi, ale vadí, je začátek
knihy. Kdo četl, pravděpodobně ví, jak končí druhý díl knihy, a věřím, že jsem
nebyla sama, co očekával, že třetí díl bude právě na ten konec přímo navazovat.
Ale když jsem knihu otevřela a ukázalo se, že o události završující druhý díl,
v knize nepadne ani slovo, dost mě to zmátlo. Nemuselo se na to tedy přímo
navazovat, ale že tam k tomu nebylo nic moc řečeno? Nemohu si pomoct, ale
to mě prostě, zvlášť ze začátku, neskutečně rozčilovalo.
Co se postav týče, předpokládám,
že o slovo se zaslouží Thalia, dcera Diova, se kterou máme konečně možnost se
seznámit. Upřímně, nemám k ní moc co říct, nedá se říct, že bych si
k ní vytvořila nějaký, jakýkoliv, vztah.
Určitě je chytrá a statečná, to bezesporu. Myslím, že to dokazuje už jen
to, jak se tehdá obětovala pro záchranu svých přátel – Anabeth a Luka.
A v některých chvílích
dokáže skutečně reagovat mnohem rozumněji než Percy, ale občas mi přijde, že se
nad něj občas až povyšovala a to nemusela.
Na druhou stranu občas dokáže být
skutečně nepříjemná. Myslím, že jejím problém je to, že nevím jak to říct,
prostě spadá do toho třeba to, že nedokáže přiznat, že má z něčeho strach.
I když i přesto mi prvních
několik stránek přišlo poněkud dětinských, ať už jde o povahu hlavního hrdiny,
tak i o celek, ale to dávám na vinu tomu, že předtím jsem zase četla knihy
spíše s o něco málo staršími a vyspělejšími hrdiny a za chvíli mi to tak
už vůbec nepřišlo.
Jak už jsem zmínila, děj knihy
není o moc jiný než u předchozích dílů, o nějaké nepředvídatelnosti ani
nemluvím, protože sama jsem ani neměla nějak moc potřebu předvídat, co bude
dál. Ale i přesto se na konci samozřejmě najde i něco, co vás pravděpodobně
překvapí.
Každopádně knihu musím hodnotit
kladně a myslím, že čtyři hvězdičky ji mohu bez výčitek dát.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Zdroj obrázku Lovkyň: http://taratjah.deviantart.com/art/Hunters-of-Artemis-382614263
Napiš první komentář
Okomentovat