Název: Cinder
Série: Měsíční kroniky
Díl: 1
Autor: Marissa Meyer
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont
Příběh
odehrávající se v budoucnosti, v Novém Pekingu. Zemskou populaci
ohrožuje smrtelná nemoc, letumóza , na níž stále nebyl nalezen lék.
Ulicemi se prochází lidé, androidi a kyborgové.
A právě
kyborgem je i hlavní hrdinka příběhu. Cinder, vyhlášená mechanička,
která je kvůli svým kovovým součástem považována za méněcennou a
zbytečnou hříčku člověka a techniky.
Vše se, ale začne měnit
ve chvíli, kdy Cindeřin stánek na tržišti navštíví samotný princ a chce
po ní opravit androida. Cinder netrvá dlouho, aby zjistila, že onen
andorid je důležitější, než princ tvrdí.
Ovšem když letumózou
onemocní Cindeřina nevlastní sestra a zároveň jediná lidská kamarádka
Pivoňka, rozhodne se Adri, její macecha, konečně zbytečné kyborgské
nevlastní dcery zbavit a prodá ji na výzkum oné nemoci, což je něco, co
nikdy nikdo nepřežil.
Když
jsem knihu potkávala v knihkupectvích, nikdy jsem o ní moc neuvažovala,
přiznávám se, odrazovala mě od ní totiž její obálka. Ovšem po všech
těch recenzích, které Cinder nebo i Scarlet, vychvalovaly téměř až do
nebes, jsem šíleně trpěla tím, že sama jsem knihu stále neměla. Ovšem o
to šťastnější jsem byla, když jsem se konečně i já stala vlastníkem
prvního dílu Měsíčních kronik. Předpokládám, že je logické, že po vší té
chvále, jsem na knihu měla obrovská očekávání.
Je
to myslím první retelling, který jsem kdy četla, a nezklamal. Příběh o
Popelce mám vlastně celkově ráda (Dobře, uznávám, zbožňuju především ty
zfilmované Moderní popelky nom :D Cukřík potvrdí, vzhledem k tomu, že se
mnou na všechny tři koukal 8I :D). Autorka vzala z originálního příběhu
to nejlepší a zakomponovala to do svého vlastního nevšedního příběhu.
Někdo by možná čekal, že kniha nebude nic zajímavého, že to prostě bude
jen převyprávění popelky s tím, že se princ na plese seznámí s hlavní
hrdinkou, zamiluje se, ona ztratí střevíček, on ji podle něho najde a
nakonec spolu budou žít šťastně až do smrti a macecha s dcerami ať si
závistivě hledí na popelčino štěstí. Ale tak to ani v nejmenším není.
Když o tom tak uvažuju, tak mi to vlastně malinko připomíná i jeden
další příběh. Barbie a Školu pro princezny, ale mám takový dojem, že je
určitě i něco nebárbinovského na toto téma, jen si nemohu vzpomenout co
:D
Každopádně, aby toho nebylo málo. Marisse
bylo na Zemi moc těsno a proto předem odstěhovala část lidstva na Měsíc,
kde se z nich mezitím stihla vyvinout úplně jiná a zvláštní rasa, zvaná
Měsičňané včele se zlou královnou.
Je pravdou,
že se v příběhu v některých věcech nedá úplně mluvit o nějaké
nepředvídatelnosti, věc, kterou spousta lidí tušila již na začátku, se
hlavní hrdinka dozví až na konci, ovšem je pravdou, že genialita téhle
knihy způsobila, že jsem si tou věcí nikdy nebyla jistá a stále jsem si
říkala, jestli autorce jen nejde o to, aby si čtenáři mysleli, že to tak
bude, přestože nakonec pravda bude jiná.
Tak či onak to knize
nijak nebránilo v tom, aby vás k sobě upoutala a vy chtěli vědět, co
bude dál a dál. Sama jsem knihu, na mé poměry, přečetla poměrně rychle a
měla problém se od knihy odtrhnout.
I
různorodé postavy jsou super a promyšlené, každá má svůj příběh, své
problémy, svůj život. Cinder vám jako hlavní hrdinka vůbec nevadí, ba
naopak. I princ Kai, který to také nemá nejlehčí je propracovaná
postava, milá a hodná Pivoňka, kterou bohužel nemáme moc šanci poznat a
samozřejmě zlá macecha a její druhá dcera Perla, které vám s radostí
budou mít krev. Což samozřejmě nejsou všichni.
Jak
se občas stává, že pár dní po přečtení knihy mě začne opouštět část
toho nadšení z právě dočtené knihy a teprve si začínám uvědomovat její
zápory, tak tady se to nestalo, protože to už je déle, co jsem knihu
dočetla a mé nadšení nijak nepolevilo.
Kniha mě ani v
nejmenším nezklamala a v mnohém i předčila má očekávání a už se nemohu
dočkat, až se mi do rukou dostanou i další díly téhle tetralogie.
Autorka
to vše geniálně zpracovala a promyslela a věřím, že přečtení téhle
knihy snad nikdo nemůže litovat. Vlastně mám takový dojem, že na knihu
jsem snad nečetla žádnou zápornou recenzi.
I
přes své nadšení dám knize čtyři hvězdičky, protože věřím, že ty další
díly budou ještě lepší a právě pro ně si tu pátou hvězdičku schovám.
Ostatně,
ono na těch hvězdičkách snad ani tolik nezáleží, protože to, že je ta
kniha úžasná, se mi snad povedlo vám vylíčit všemi těmi slovy, které
tahle recenze obsahuje.
Zdroj obálky: http://www.egmont.cz/cz/knihy/cinder/
Na Cinder narážam už veľmi dlho a určite by som si ju chcela niekdy prečítať.. :)
OdpovědětVymazat