[Recenze] Leila Sales: Tahle píseň ti změní život

Název: Tahle píseň ti změní život

Autor: Leila Sales

Počet stran: 248

Nakladatelství: CooBoo

Elisa nikdy nebyla moc oblíbená a neměla přátele, proto se rozhodla změnit se a stát se "normálním" člověkem, který žije normální život, jenž nepostrádá smysl a tomuto cíli věnovala celé své letní prázdniny. Ovšem stačí jí jen chvíle, aby zjistila, že její snaha nebyla k ničemu.

Čím začít. Ta kniha se mi líbila. Vážně jo.

Mám dojem, že jen málokdy vydržím celý den téměř bez ustání jen číst a číst, ovšem právě u téhle knihy se mi to povedlo. Lepila jsem se na ní a chtěla vědět, jak to bude dál.

Očekávala jsem od knihy sice trochu jiný příběh, takže mě vývoj situací překvapil a to je asi jedině dobře. Neměla jsem vůbec tušení, jak to skončí, ani co bude dál.

Někdo by knihu mohl považovat za další obyčejný dívčí příběh, ve stylu, že se Elisa bude snažit změnit, ale nakonec ona i všichni ostatní znenadání zjistí, že je nejúžasnější, když je sama sebou, stane se nejpopulárnější dívkou na škole, najde si toho nejúžasnějšího kluka a všechno bude jako z pohádky nebo něco na ten způsob. Ovšem tak to není. Možná to je dívčí příběh, ale nemyslím, že by byl jako ostatní. Tenhle příběh nás zase vezme do zákoutí něčeho, co nenajdeme všude. *Nadále mlčí kvůli spoilerům.*

Hlavní hrdinka nebyla ani krapet dokonalá nebo nějak převratně úžasná, měla své chyby, ale nebyla ani špatná. Pravdou je, že takovéhle typy postav, které prostě nejsou ani zdaleka úžasné a mají i špatné vlastnosti, mám mnohem raději. Ovšem to nejspíš každý, protože upřímně, kdo by měl rád nějaké dokonalé holčičky, které neměly jedinou chybu, a buď měli všechno, nebo jim naopak osud šíleně nepřál. Byly chvíle, kdy mě Elisa nehorázně štvala, kdy mi přišlo, že se chová jak úplná blbka, ale stejnak jsem se ji snažila za některé její činy neodsuzovat, přeci jen, kdo ví, jak bych se na jejím místě chovala já. Stejnak mám Elisu jakžtakž ráda.

Jediné, co si nemohu odpustit, je pár poznámek, co se překladu týče.

Rozčiluje mě, když překládající schválně nahradí nějaký vulgárnější výraz něčím mírnějším a je to vidět. Setkala jsem se s tím už u knihy Nikdy neříkej navždy od nakladatelství Fragment a setkala jsem se s tím i tady. Anebo tam prostě lidi považují slovo "mizerný" za nadávku, čemuž se mi upřímně věřit nechce. A mám dojem, že to bylo ještě u nějakého jiného slova, jen už nevím u jakého.

Tuhle knihu jsem šíleně chtěla a ani v nejmenším mě nezklamala, naopak mě ještě velmi příjemně překvapila a myslím, že 4 a půl hvězdičky si zaslouží. Ta půl hvězdička nic moc neznamená, jenomže 5 hvězdiček bych knize asi s čistým svědomím z nějakého důvodu dát jednoduše nemohla.