Název: Čtenářka
Série: Moře inkoustu a zlata
Díl: 1
Autor: Traci Chee
Překlad: Veronika Volhejnová
Nakladatelství: Fragment [leden 2018]
Počet stran: 408
Oficiální anotace: Představte si svět, kde je čtení chápáno jako výsada a je povoleno jen hrstce nejmocnějších… Selfia ovládá umění přežít. Poté, co byl její otec zavražděn, ukrývala se totiž společně se svojí tetou Nin v divočině. Naučila se lovit, stopovat a také krást. Když jednoho dne tetu unesou, zůstane sama a začne si klást otázky. Kdo Nin unesl a proč? Souvisí její zmizení s otcovou vraždou a s tím podivným hranatým předmětem, který teta tak pečlivě schovávala? Kniha, kterou však nedokáže přečíst, a záhadný němý chlapec, kterého zachrání před krutým zacházením, se stanou její nadějí. Klíčem k odhalení tajemství jejího světa – a otcovy tragické smrti…
Ve světě jako je ten, kde se odehrává příběh Čtenářky, byste si tuhle recenzi nejspíš nepřečetli. Proč? Protože je to svět, kde jen hrstka lidí umí číst a psát, jen hrstka lidí tuší, že něco takového existuje.
Sefia utíká před lidmi, kteří jí vzali rodiče, což by ale nejspíš nikdy nedokázala, kdyby nebylo její tety Nin. To ona ji naučila lovit, zakrývat stopy a otevírat zámky. Dlouhé roky se jim dařilo před svými pronásledovateli utíkat, ale relativní klid nemůže trvat věčně. A pak Nin unesou neznámí lidé a Sefia je v koncích, přišla právě o posledního blízkého člověka. Je rozhodnutá ji najít a společně s ní i odpovědi na všechny její otázky. O rodičích, o tom, proč ji ti lidé pronásledují i o tom podivném těžkém hranatém předmětu, její jediné památce na rodiče, který celou tu dobu nosí ve svém batohu.
Traci Chee nám v Čtenářce předkládá pozoruhodný nápad, který inspirovaly samotné knihy. Rozhodně nemůžu říct, že by svět, který vystavěla, nebyl dobrý, ale nejde ani o nic výjimečného. Nejzajímavější je fakt, že lidé zde neumí číst, vlastně nic takového neznají, netuší, že by to mohlo existovat. Je tu jen hrstka vyvolených, kteří tuhle dovednost ovládají a zároveň ji skrývají před světem. Kromě toho mě ale tenhle svět zatím ničím neohromil, ničím nezaujal.
Neznalost čtení je na jednu stranu velmi pozoruhodná a neokoukaná, na druhou stranu je pro mě tak trochu záhadou, jak k něčemu takovému vlastně mohlo dojít. Jak může existovat vyspělá civilizace, kterou ještě nenapadlo, že by bylo chytré vymyslet systém, který by dokázal zaznamenávat mluvené slovo i na papír? Obzvlášť když už přišli na to, že mohou určité věci naznačit třeba jednoduchými obrázky – hned na začátku knihy totiž Sefia povídá o vývěsních štítech obchodů a podobně. Upřímně, moc si nedovedu představit, jak taková vyspělá země může fungovat bez jakýchkoliv písemných záznamů, smluv a podobně, prostě nedovedu.
Kniha je psána v –er formě a střídá se v ní hned několik dějových linií. Ta hlavní, která je zde zastoupena nejvíce, je přirozeně o Sefii a její cestě za odpověďmi na otázky, které jí už tak dlouho leží v hlavě. Kromě toho ale také uslyšíte příběhy o kapitánu Rákosovi a jeho posádce, o učni ze společenství Čtenářů i o Sefiiných pronásledovatelích.
Paradoxně Sefiina linie je ze všeho nejnudnější. Zbylé tři se objeví jednou za čas a tak se tam taky obvykle něco zajímavého semele. Ten zbytek je ale až žalostně pomalý. Autorka se toho rozhodla strašně moc popsat a já se na rovinu přiznám, že po nějaké době jsem spoustu stran jen zběžně prolétávala očima, abych se dostala jen k tomu podstatnému. Často jsem měla dojem, že snad ani nečtu vyprávění, ale popis děje. O to větší škoda je, že začátek vypadal poměrně nadějně a kniha mě bavila. Pak ale přišla chvíle, kdy se úvodní záležitost vyřešily a celé to začalo být takové pomalé, hrozně moc pomalé, nedynamické. Kdyby toho autorka tolik nepopisovala, myslím, že by do knihy o stejném rozsahu zvládla dát mnohem více.
Až ke konci se knize opět navrátila čtivost. Střípky toho, co jsme už věděli, zapadly do sebe a stvořily o trochu ucelenější obraz. Něco jsem čekala, u něčeho jsem si ale říkala, že jsem blbka, že mi to taky mohlo docvaknout samotné. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to autorka Čtenářkou skončila, klidně i s tím samým koncem, jen kdyby dozodpověděla těch pár posledních otázek, na něž ještě neznáme odpovědi. Vážně si nemyslím, že by bylo potřeba dalších dílů.
„Občas se člověk nějaký věci dozví a pak si přeje, aby se to nestalo,“ řekl tiše. „Občas si přeje, aby byly zůstaly ztracený.“
Oproti tomu linka kapitána Rákose se mi zamlouvala o něco více, problém byl v tom, že občas jsem měla dojem, že mě jen zbytečně oddaluje od konce knihy. Přesto vám povím, že za Rákose a jeho posádku musím autorku pochválit. Na palubě Proudu bylo totiž tolik skvělých postav! Strašně se mi líbila jejich oddanost kapitánovi, skupině i samotné výpravě a to, jak se do všeho vrhali po hlavě. Velmi se tu odrážela jejich touha nebýt zapomenuti, která mohla být naplněna jedině tak, že prožijí dobrodružství, o kterých si lidé budou vyprávět ještě celé generace, což mělo poukazovat na důležitost čtení, psaní a samotných knih.
Ostatní postavy rozhodně nebyly nudné nebo nezajímavé, ale žádná se mi nelíbila tolik, jako kapitán Rákos, první důstojník Proudu nebo Kobyla. Jsem ráda, že alespoň charaktery se autorce povedly (ono procházet si touhle knihou s otravnou hlavní hrdinkou bych už asi nezvládla).
Čtenářka je takové zajímavé fantasy, které si rozhodně najde své čtenáře, stejně jako ty, které zas tak moc nenadchne. Námět měl podle mě velký potenciál, bohužel zpracování se úplně nevyvedlo. Celé to bylo strašně zdlouhavé, a kdyby si autorka odpustila některé popisy, kniha by z toho vyšla asi o něco lépe. Byly tu chvíle, kdy jsem se bavila, stejně jako ty, kdy jsme jen obracela stranu za stranou a doufala, že už brzy nadejde konec. Na druhou stranu jsou tu věci, které mě vážně těšily, zejména tedy některé postavy. Pokud se do knihy pustíte, očekávejte spíše méně než více a snad budete nakonec mile překvapeni.
Za poskytnutí ARC výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
Jé, musím se podívat, co má Albatros media momentálně v nabídce :)
OdpovědětVymazatTato knížka vypadá docela fajn, ale asi ji vynechám :)
Mne sa na knihe veľmi zapáčil ten námet a preto si ju chcem prečítať, vďaka za recenziu, radšej nebudem čakať veľa a možno ma milo prekvapí :-)
OdpovědětVymazatMyslím, že to je ten nejlepší možný přístup. Tak ať se líbí. :)
VymazatMňa zaujala v prvom rade obálka. Znie to dobre, ale ako vidím, má to aj svoje muchy :)
OdpovědětVymazatJojo, obálka je pěkná. Jestli to tě zaujalo, tak to zkus, třeba ti to zrovna sedne do vkusu. :)
VymazatČtenářku mám v plánu, ale přiznávám, že si mě teď maličko odradila. Nemám moc ráda vleklé příběhy. Sice si ji stejně přečtu, ale asi nebudu tak spěchat :D
OdpovědětVymazat