Nikdy jsem nijak výrazně nevyhledávala určitej žánr, protože stejně moc nerozeznám jeden od druhýho. Jen na Spotify jsem si občas pouštěla ty random songy dle žánrů s tím, že prostě jsem si ani nepamatovala jakej žánr to je a přišlo mi to všechno hrozně podobný a tak. Jenže pak jsem náhodou narazila na pár českejch punkovejch skupin a ve výsledku musím říct, že to je vážně něco, kde žeru snad téměř všechno, co jsem z týhle hudební scény slyšela.
Tahle písnička je jedna z prvních, pokud teda ne úplně první, co si pamatuju, že jsem slyšela. Rozhodně ta úplně první byla právě buď nějaká od E!E anebo SPS. Je pravda, že to není něco, co bych milovala už od prvního poslechu, to až od nějakého druhého, třetího jsem se do toho zamilovala. A to jako fakt hodně.
Útěky z reality, útěky ze sna,
útěky z banality, každý to pozná
útěky z banality, každý to pozná
Ta energie, která z tý hudby i textů vyzařuje, je pro mě totiž něco naprosto neskutečnýho. Málokterý písničky jsou prostě tolik energetický, živý a prostě... "Don't worry, be happy punk". Je teda pravda, že už to nevnímám úplně tak moc, jako zpočátku. Nevím, jestli to tak taky máte, ale u některejch písniček se mi prostě stává, že zprvu to vnímám hrozně moc, tu hudbu, text, energii, whatever, ale časem, jak už to poslouchám dýl a už to pro mě není tak nový, už to prostě trochu ztratí na té intenzitě, snad chápete, co myslím. I tak mi to vždycky hrozně dodá optimismu a energie a mám potřebu si tu poskakovat po pokoji. Ovšem není to jen o tý energii, i ty texty stojej za to (samozřejmě, ne všechny, ono taky třeba ne všechny úplně chápu :D).
Vision Day jsou tak trochu kapitolou sami pro sebe, protože právě jejich album Don't Worry Be Punk jsem slyšela asi nejvíckrát. Protože právě oni byli jedni z těch, kteří mě zprvu okouzlili úplně nejvíc. A to právě Cestou do hlubin pankáčovy duše a následně i všemi dalšími, co jsem od nich slyšela.
Věřím, že Tři kříže většina z vás zná. Já mám tu písničku ráda i v normálním podání, ale tahle verze je snad ještě lepší. Úplně awww.
Teoreticky, bych tu mohla kecat hovadiny, ještě dlouho, ale upřímně - nemám pocit, že bych toho o tý hudbě a skupinách, zas věděla nějak moc, abych doopravdy mohla a vlastně ani nechci. So, dál už tu prostě tradičně nechám jen nějaký písničky.
Proč bych měl se bát?
Staň se co má se stát
Osud těžko změním
Na zázrak nevěřím
Život není med
Co chceš nepřijde hned
Tak proč mládí ztrácet
Zoufalstvím zbytečným?
Staň se co má se stát
Osud těžko změním
Na zázrak nevěřím
Život není med
Co chceš nepřijde hned
Tak proč mládí ztrácet
Zoufalstvím zbytečným?
Napiš první komentář
Okomentovat