[Recenze] Richelle Mead: Vampýrská akademie | Vampýrská akademie #1

Název: Vampýrská akademie
Série: Vampýrská akademie
Díl: 1
Autor: Richelle Mead
Počet stran: 280
Nakladatelství: Domino

Princezna Lissa Dragomirová a její strážkyně Rose Hathawayová dokázaly zdánlivě nemožné – utekly z Vampýrské akademie. Ovšem po dvou letech žití v normálním světě a skrýváním se, je přeci jen nachází strážci z Akademie a vezou je zpátky.

Obě se musí nejen zabývat smrtelnými a děsivými záležitostmi a faktem, že Lisse, jdou po krku, ale také normálním středoškolským životem, který nebývá nejlehčí.

Tahle kniha mi doma ležela už neskutečně dlouhou dobu a nemít ji doma, snad bych ji číst ani neplánovala, ale už před dlouhou dobou jsem ji vyhrála v soutěži u Niky, a když už je ten film, rozhodla jsem se po ní konečně sáhnout. Absolutně nic dobrého jsem od ní neočekávala, protože to pro mě prostě byla jen další upíří kniha z hromady dalších. Ale už po prvních pár stránkách jsem měla dojem, že tahle kniha bude jiná, že se mi bude líbit. A nespletla jsem se.

Pokud někdo, jako já očekává další připitoměnou upíří knihu, jakých je spousta, pak vám ráda řeknu, že to tak není. Vampýrská akademie je něco jiného. Není to, žádné románek, který z upírů dělá úžasné hodné klučiny, typu Edward. Nene. Zde máme zase v tématu upírů i něco jiného.

Moroje – upíry, kteří k životu potřebují krev. A Dhampýry, kteří jsou na půl lidé a napůl Morojové, nepijí krev a jsou cvičeni k tomu, aby se stali strážci, kteří chrání Moroje. No a nakonec Strigojové – upíři, kteří své objeti zabíjí a chtějí Moroje vyhubit.

Autorka píše skvěle, kniha se četla příjemně a svižně. Není to sice jedna z těch knih, které mě nutí neustále obracet stránky a nedovolují mi se odtrhnout, minimálně po většinu času takovou knihou není, ale naskytly se i chvíle, kdy mezi ně patřila.

Čím mě ale autorka nejvíce upoutala, byly postavy. Přijde mi, že byly skutečně do hloubky promyšlené a propracované.

Princezna Lissa na mě zprvu působila, jako taková ta hodná a zodpovědná holčička, která je se všemi za dobře, nikomu by nikdy neublížila a podobně. Ovšem, když jsem ji začínala poznávat blíže, pomalu se začalo ukazovat, že taková není a já najednou pořádně nevěděla co si o ní myslet.

Na druhou stranu Rose jsem ze začátku měla za velmi nezodpovědnou holku s potřebou porušovat pravidla, která myslí pomalu jen na zábavu a užívá si života. Za chvíli jsem, ale poznala, že se opravdu zajímá o Lissino bezpečí, přestože ještě není její oficiální strážkyní a postupem času jsem zjišťovala, že je mnohem zodpovědnější než jsem si myslela a že své povinnosti bere skutečně vážně.

Vynechat Dimtrije by byl hřích, přestože o něm pořádně nemám moc co říct. On nepatří mezi takovéty dokonalé mužské postavy, do kterých se každá zamiluje, to ne. Ani se vlastně nedá říct, že bych se do něj nějak pobláznila, ale zároveň ho vážně zbožňuju. Já nevím prostě jak to popsat. Každopádně i on má zajímavou povahu, jen je škoda, že nebylo víc příležitostí ho více poznat.

Ta kniha pro mě byla skutečně příjemný překvapením a doufám, že se co nejdříve dostanu i k dalším dílům. Ani nevím o ničem, co bych knize vytkla. Styl psaní byl příjemný, příběh byl v pohodě, postavy byly skvělé.

S potěšením uděluji čtyři hvězdičky.