[Recenze] Kateřina Petrusová: Nebezpečná láska | Bavettovi #1

Název: Nebezpečná láska
Série: Bavettovi
Díl: 1

Autor: Kateřina Petrusová

Počet stran: 376

Nakladatelství: Fragment [leden 2012]

Když mladé ošetřovatelce Paige zemře její aktuální pacient, její zaměstnavatel ji doporoučí jeho známým. Paige tak dostává dobře placenou nabídku, aby se starala o mladého muže Michaela, který se ovšem po nehodě vrátil zpátky do dětství. Paige si Michaela velmi brzy oblíbí, stejně jako on ji. Jenže postupem času Paige začíná mít podezření, jestli je s Bavettovými všechno tak, jak se domnívala a zjišťuje, že se zapletla s Italskou mafií.

Přestože jsem si samu sebe a knihu s tématem mafie nedovedla představit, kniha mě velmi mile překvapila. Ono ač se tam to téma vyskytuje, je něčím, co knize především dodává šťávu.

Kateřina Petrsuvá si mě získala již prvními stranami své knihy, protože styl jejího psaní dostane snad každého a nevěřím, že se najde někdo, komu by mohl vadit. Její styl je prostě velmi příjemný, svižný a uvolněný. Kateřina se nevyžívá v žádných zdlouhavých a zbytečných popisech a podobně. Nic vás při čtení neruší, ani nijak nezdržuje a vše pomalu plyne. Kniha rozhodně nepostrádá humor a nejednou jsem se vzniklým situacím musela zasmát.

Přestože autorkou je Češka, celý příběh je zasazen do Ameriky, do New Yorku a v tomhle případě je to rozhodně dobře, protože jak sama autorka řekla, v Česku by takový příběh neprošel a dle mého, měla rozhodně pravdu.

http://data3.whicdn.com/images/45791189/large.jpg

Další, čím si mě Petrusová získala, byly postavy. Všechny postavy na mě působily propracovaně a velmi skutečně. Snad každá z nich skrývá něco hlubšího, než jen to co se zdá na první pohled a byla by škoda, odsoudit je hned na začátku. Postavy tu prostě nejsou ani bílé, ale ani černé. Ba ani černobílé. Jsou jednoduše plné barev, ač se to třeba někdy nezdá, ty barvy tam někde jsou. (A moc děkuju Pokince, že jí nevadí, že její geniální úvahu s barvami takhle využívám 8I.) A přesně tohle vás nutí chtít postavy poznat o něco lépe. U některých postav pak to štěstí snad budeme mít v pokračování téhle mafiánské série.

Paige je sympatická mladá žena. Žije v bytě v New Yorku a pracuje jako ošetřovatelka, která si ke svým pacientům tvoří občas až trochu moc pevné vztahy, není proto těžké domyslet si, jak to asi dopadá, když pak její pacient zemře. Má matku, která jí občas leze na nervy, otce, kterého jsme neměli moc možnost poznat, bratra, s kterým se ráda opije, kamarádku Rhodnu, která má stejné zaměstnání, jako ona a ex přítele Kevina, se kterým má stále velmi dobré vztahy. Paige vlastně není nikterak výjimečná, ani úžasná a život také nemá úplně jako z pohádky, není žádný svatoušek. Je prostě skutečná, na nic si nehraje a člověk klidně uvěří, že podobnou ženu najde i ve skutečném světě.

Malý Michael je prostě okouzlující. Živé, hravé dítě, milující Spider-mana, téměř jako každé jiné. Téměř. Protože je dítětem jen psychicky. Myslím, že kdekdo si Mikea vážně oblíbil a obával se toho, jaký bude, až se probere. I Mikee měl sice své špatné stránky, to především občasné výkyvy vzteku.

Robert je jednou milý a přátelský a jindy je lepší se mu vyhnout, sama Paige nejednou vyšilovala z toho, že neví co od něho čekat. Zrovna jeho bych chtěla pozvat nějak hlouběji, protože mě prostě zajímá, co se mu odehrává v hlavě a vede k jeho chování.

Mě první z příběhů Bavettových prostě dostal a nemohu se dočkat, až se mi do rukou dostane i pokračování. Autorce skládám obrovskou poklonu za to, že už její prvotinu zpracovala tak bravurně. Knize s čistým svědomím uděluji zasloužené čtyři hvězdičky a to především proto, že počítám s tím, že další díla z autorčina pera (nebo klávesnice), budou ještě lepší.