[Recenze] Colleen Hoover: Bez naděje | Bez naděje #1

http://data.bux.cz/book/003/640/0036405/large.jpg

Název: Bez naděje

Série: Bez naděje

Díl: 1

Autor: Colleen Hoover

Počet stran: 384

Nakladatelství: Yoli

Život sedmnáctileté Sky by se dal považovat za celkem spokojený. Všechno se, ale začne měnit ve chvíli, kdy potká Deana Holdera, který v ní dokáže probudit nejen city a touhu, ale i dávné vzpomínky, které byly dlouho pohřbeny uvnitř ní.

Sky postupně zjišťuje, že Holder je úplně jiný, než si všichni myslí a ač se snaží udržovat si od něj odstup, moc se jí to nedaří.

Společně je čekají nelehké chvíle i nepříjemná zjištění pravdy, kterou by si Sky přála nechat zapomenutou.

„Pravda vede někdy k větší beznaději než víra v lež.“

Přesně tohle je první věta napsána v knize ještě před anotací a její pravý význam vlastně pochopíte až ke konci knihy.

Vtipná, ale i smutná kniha, která není vůbec taková, jak se ze začátku může zdát. Tvrdit o téhle knize, že je jen další průměrnou knihou pro dospívající dívky, by byla obrovská chyba. Protože, ač se to možná zezačátku úplně nezdá, tahle kniha v sobě má něco víc.

Přestože sice chvíli trvá, než se příběh rozjede a začátek se může zdát obyčejný, vy víte, že to tak není, protože už od začátku můžete tušit, že je tam nějaké tajemství, které vás dostane.

Sama jsem to tušila, že se tam stane něco velkého už jen tak z doslechu, i bez čtení recenzí a pak mi i bylo řečeno, že, nevím kdo, přirovnal knihu ke knize, která dostala tolik čtenářů – Hvězdy nám nepřály, s tím, že tam o problému víme již od začátku, tady se objeví až o dost později. A ač sama bych tyhle knihy ani náhodou nesrovnávala, musí se nechat, že něco málo na tom je.

Celou dobu jsem tedy čekala, kdy přijde to „BOOM“. Něco málo jsem tušila, ale to co se z toho nakonec vyklubalo, by mě ani ve snu nenapadlo. Každopádně, když to „BOOM“ přišlo, měla jsem za to, že už nic extra šokujícího v knize nebude a proto to další „BOOM“ mě šokovalo ještě víc, než to předtím, které mě ještě zachovávalo celkem v klidu. Po tomhle jsem ovšem opět věřila, že další „BOOM“ už nepřijde a hle – přišlo a já už absolutně netušila, jestli přijde i další nebo jestli to je všechno nebo co sakra.

Ovšem i přes to všechno si myslím, že si příběh zachovával své stále stejné a neuspěchané tempo, což je samozřejmě plus, protože kdyby se to hlavní pak najednou všechno odehrálo opravdu těsně za sebou, dost by to kvalitu knihy snížilo. Jen kdyby většinu času mezitím nevycpávaly milostné scény.

I napsána je kniha příjemně a vcelku čtivě. Ovšem mám takový pocit, že občas tam těch milostných scén bylo tolik, až mě ty scény poměrně nudily a měla jsem co dělat, abych je nepřeskakovala. //SPOILER: A že se opravdu nestává moc často, aby mě nebavily scény, které vypadají, že se schyluje k sexu…//

Static and Newspaper Print.: Come what may.

Každopádně co mě postupně celkem vytáčelo, byl fakt, že překladatelka dle všeho neuměla pořádně používat „jsi“ a několikrát to tam dost nevhodně zkracovala jen na „s“. Pro příklad:

str. 137 „…i když se nedá tvrdit, že jsme se spolu vyspali, když spalas jen ty…“ – tohle mě dostalo asi nejvíc, v ostatních případech to ještě nebylo tak děsné, ale i tak.

No vážně, nevšimla jsem si, že by lidé, když mluví, používali nějak extra často slova typu „pročs, žes, kdys“ atp., nebo alespoň co já se bavím, tak většinou používají normálně „jsi“. Jistě, nebylo to tam zas tak mega často, ale mě to i tak dokázalo pokaždé naštvat.

Co se postav týče, ty byly zpracované perfektně. Autorka je skvěle vykreslila a to jak jejich světlé, tak tmavé stránky. Necítím potřebu o nich něco víc říkat, protože myslím, že bude nejlepší, když to poznáte a pochopíte sami.

Ovšem, pořád si nejsem jistá, jestli by mě nemělo urážet znázornění Breckina, aneb gaye v růžovém. Ano, vyznělo to vtipně, ale přijde mi, že to LGBT komunitě nedělá zrovna nejlepší reklamu, ač věřím, že to nebylo mířeno nijak zle. No nevím, budu to brát pozitivně, alespoň se pomaličku nehetero postavy v knihách rozrůstají, jupí! Teď ještě nějakou, kde půjde o hlavní postavu! :D

„Jestli je Bůh homofobní, tak se mi s Ním taky nechce trávit věčnost.“

Bez naděje je prostě kniha, kterou si určitě mnoho z vás beznadějně zamiluje. Neříkám sice, že sama jsem si tu knihu až tak moc zamilovala, vlastně ano i ne, nevím, jak to říct a asi na to nikdy pořádně nepřijdu, hold je to se mnou asi taky beznadějný. Autorka přinesla na knižní YA scénu zase něco nového a neokoukaného a k tomu všemu to výborně zpracovala.

Jen po tom, jak kniha končí, mám trochu strach z pokračování, které má být sice spíše Holderův příběh, ale já se prostě bojím, aby to nebylo jen jakože „První díl měl úspěch, tak proč nenapsat i druhý.“, protože to by mě dost zklamalo.

Já sama knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože do pěti příběhu i přes to všechno co obsahuje, něco chybí. A taky tam bylo moc již zmiňovaných milostných scén mezi hlavními hrdiny.