Název: (Ne)Obyčejný kluk
Autor: R. J. Palacio
Počet stran: 320
Nakladatelství: Knižní klub
Augie
se narodil se zdeformovaným obličejem, kterého si prostě každý všimne a
který většinu lidí prostě šokuje a odrazuje. Nikdy nechodil do školy,
kvůli častým operacím a podobně. Ovšem teď se chystá nastoupit do páté
třídy základní školy.
Jak přijmou ve škole kluka, který tak vyniká svým neobyčejným vzhledem?
Inu,
téma, kterému se Palaciová rozhodla věnovat, je vskutku originální a
neokoukané. Navíc skvělé téma, bylo i naprosto výtečně zpracované.
Autorka má příjemný, čtivý a svižný styl psaní, díky kterému se od knihy
nejednou nebudete vůbec moci odtrhnout.
Co
se děje týče, něco málo bylo předvídatelné, něco ne. Každopádně tam
nebylo asi nic, co by mě nějak víc překvapilo, ale myslím, že tady to
ani trochu nevadí, protože kniha sama nemá za úkol být nijak napínavá,
nýbrž spíše citlivá a poskytnout čtenářům pohled do života chlapce s tak
neokoukanou tváří a celkově i chování dětí v jeho věku.
Co
mě příjemně překvapilo, bylo, že kniha střídá jak vyprávění z pohledu
Augieho, tak i dalších lidí. Máme tak možnost, nahlédnout na různé
situace, z pohledů různých osob a pochopit jejich chování.
Sám
Augie mi přišel na svůj věk sice trochu zaostalý a dětinský, ale ono se
to vzhledem k tomu, že dosud se svými vrstevníky moc času netrávil,
dalo čekat. Proto také Augie za celou knihu prošel celkem velkým
vývojem.
Ovšem, jinak je to skutečně milý a fajn kluk, který nemá nejlehčí život a určitě zaslouží obdiv i za to, jak to všechno snáší.
Navíc je skutečně inteligentní a chytrý, což je na druhou stranu něco, v čem své mnohé vrstevníky předčí.
Jako
další postava, která stojí za více než pouze zmínku je Via, Augieho
starší sestra, protože i ona zaslouží obdiv, neboť ani ona to neměla
nejlehčí. Celá rodina se točila především kolem Augieho, kvůli jeho
postižení, a Via to všechno snášela dobře a chápala to. Stala se díky
tomu samostatnější. A upřímně myslím, že né každý by tuhle pozici, kdy
je víceméně "druhý" či jak to říci, bez toho aby to vyznělo tak, že
rodiče na Viu kvůli Augiemu absolutně kašlali, protože tak to samozřejmě
nebylo.
Celkově autorka vytvořila úžasné a reálné postavy, se zajímavou osobností a životem. Will, Julian, Miranda, Summer a další.
Abych
pravdu řekla, tahle kniha mi neustále trochu připomíná Johna Greena a
jeho Hvězdy nám nepřály, které, stejně jako (Ne)Obyčejný kluk poukazují
na to, že naše životy nejsou zas tak špatné, přeci jen jsme zdraví a
živí a takové štěstí nemá každý. A právě tohle je něco, co se mi moc
líbí a co z knih nedělá jen tak obyčejnou věc, nýbrž něco co mé jakési
poselství, dá-li se to tak říci.
Knihu
jsem si strašně ráda přečetla a určitě ji mohu jen doporučit. Navíc, na
knize si nemohu vybavit snad žádný zápor a proto dávám pět hvězdiček.
Abych pravdu řekla, hodnocením si nejsem stoprocentně jistá, vím, že
kniha na to má, ale já to tak necítím, jenže zároveň méně dát prostě
nemohu. Mám hold divné cítění nom :D
Zdroj obálky: http://www.bux.cz/knihy/138354-neobycejny-kluk.html
Napiš první komentář
Okomentovat