Social Media

[Recenze] Jennifer Donnelly: Nevlastní sestra


Název: Nevlastní sestra
Autor: Jennifer Donnelly
Překlad: Adéla Špínová
Počet stran: 373
Nakladatelství: CooBoo [září 2019]

Oficiální anotace: Isabelle by měla být nekonečně šťastná – srdce krásného prince má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta líbezná dívka, která ztratila skleněný střevíček a získala si princovu lásku. Je ošklivá nevlastní sestra, která si uřízla vlastní prsty, aby se chodidlem vešla do Popelčiny botky – která se teď plní krví.

Když princ odhalí Isabellin podvod, s hanbou ji vyžene. Nic jiného si nezaslouží: je totiž tuctovou dívkou ve světě, který si nadevše cení krásy. Bojovnicí, ačkoli všichni chtějí, aby sklopila hlavu a přizpůsobila se. Isabelle se snažila zapadnout. Dostát matčiným očekáváním. Být jako její nevlastní sestra. Milá. Krásná. Kousek po kousku se zbavovala svého já, aby mohla žít ve světě, který dívky, jako je ona, odmítá. A to z ní udělalo zlou, žárlivou a prázdnou bytost.

Dokud nedostala šanci změnit svůj osud a dokázat, co ošklivé nevlastní sestry vždycky věděly: aby ji někdo zlomil, musí udělat víc, než jí jen zlomit srdce.

Když Šance ukradne sudičkám mapu jedné bezvýznamné dívky, rozpoutá tím sled událostí, které dívku i její okolí můžou změnit jednou provždy. A Šance je odhodlaný udělat vše pro to, aby to tak skutečně bylo, aby se tahle dívka vymanila ze spárů osudu, který jí sudičky naplánovaly.

Onou dívkou je Isabelle, které nikdo neřekne jinak než „ta ošklivá zlá nevlastní sestra“, Popelčina nevlastní sestra. Isabelle je ale mnohem víc a právě teď je odhodlaná napravit vše, co způsobila, a dokázat světu, že může být jiná. Dostane šanci změnit svůj život, dokáže ale najít ztracené kusy svého srdce?

„Vlci v lese mají ostré zuby a dlouhé drápy, ale je to vlk ve tvém nitru, který tě roztrhá na kusy.“

Jennifer Donnelly je další z autorů, kteří dokazují, že je tu spousta způsobů, jak pojmout retellingy. Nevlastní sestra je originální a navíc přináší velice silné poselství. Praktický celý příběh je založen na tom, že dívka nemusí být jen hezká a dobrá manželka, ale že může být úplně stejně silná a chytrá jako muži – i když jí celé okolí tvrdí opak. Je to příběh o tom, že nikdy nesmíme nechat naše okolí, aby určovalo, kdo jsme. I když se může zdát, že v dnešním světe je feminismu všude plno a že ženy už dávno nikdo nepovažuje za méněcenné, stále jsou tu určité předsudky, se kterými je třeba se vyrovnat. Nevlastní sestra nám to připomíná.

Kniha je opravdu skvěle napsaná a krásně se čte. Kapitoly jsou velice krátké a většinou končí menším či větším cliffhangerem, což způsobuje, že je knihu občas vážně těžké odložit. Z „ještě jednu kapitolu“ se díky tomu totiž lehce stane „ještě deset kapitol“, protože má člověk neustále tendenci si říkat, že má ta další kapitoly přeci jen tři strany…

Napětí v knize utváří i fakt, že my jako čtenáři víme, jaký osud Isabelle čeká – pokud nedokáže sebrat odvahu a vyšlapat si svou vlastní cestu. Do toho navíc sledujeme Šanci i sudičky, kteří se všemožně snaží dosáhnout svého a zmařit snahy toho druhého.

Děj je zasazený do alternativní historie Francie, kterou v té době ničí válka s hrůzostrašným Volkmarem. Díky tomu se zde objevují známé věci a osobnosti. Zároveň to příběhu dodává na realističnosti, neboť to člověku připomíná, že lidská společnost opravdu bývala taková, jako je popsaná v knize.

„Hezká dívka musí být potěšením pro svět. Ale ošklivá? Ta může těšit sama sebe.“ 

Autorka nic nepřikrášluje a nezjemňuje, což je v Young Adult vždycky milé překvapení. Kniha začíná scénou, ve které si Isabelle sama usekává prsty na nohou, aby se vešla do skleněného střevíčku a věřte mi, není to úplně nejmilejší scéna. Stejně tak se pak objevují popisy padlých vojáků i bitvy. Donnelly přitom není přehnaně drastická, ale ani se nesnaží nic schovávat nebo to podávat tak, aby to bylo pro čtenáře příjemnější.

Velice důležité jsou i postavy, které autorka vytvořila tak, aby byly své a různorodé. Postupně odkrýváme jejich vrstvy a dozvídáme se, jaké jsou pod pokličkou. Nejvíce je to samozřejmě vidět na Isabelle, která se nám postupně stále více otevírá a zároveň hledá samu sebe a vypořádává se s tím, jak ji vidí svět. Skvělá je ale i její sestra Tavi nebo třeba soused Hugo.

Jediná výtka, kterou mám, je fakt, že po tom, co z člověka opadne počáteční nadšení z nového a neokoukaného příběhu a krásného způsobu vyprávění, začne kniha působit trochu zdlouhavě. První polovina knihy je totiž poměrně dost klidná a trvá docela dlouho, než se začne něco doopravdy dít. Příběh by za mě proto mohl být o něco dynamičtější a rychlejší, aby čtenáře připoutal ještě o trochu víc.

Celkově hodnotím Nevlastní sestru velmi pozitivně. Je to ten typ knihy, u které jsem vážně ráda, že ji zejména dospívající holky (ale rozhodně se bude líbit i nám starším) mají a můžou ji číst, aby jim připomněla, že můžou dokázat všechno, co si zamanou. Mohla by být trochu dynamičtější, zejména v první polovině, přesto je to opravdu skvělá a originální četba, která stojí za to. Za sebe ji hodnotím čtyřmi hvězdičkami, a pokud tak ještě neučinili, vřele doporučuji po ní sáhnout.

Napiš první komentář
Okomentovat