Název: Prokletí
Série: Volání sirény
Díl: 1
Autor: Michaela Burdová
Počet stran: 280
Nakladatelství: Fragment [září 2014]
Série: Volání sirény
Díl: 1
Autor: Michaela Burdová
Počet stran: 280
Nakladatelství: Fragment [září 2014]
Oficiální anotace: PŘEKONÁ PRAVÁ LÁSKA STALETÍ, SMRTÍCÍ NENÁVIST A DÁVNÉ PROKLETÍ?
Larissa je siréna. Už stovky let jí moře přikazuje zabíjet muže. A ona tak činí. Touží však z tohoto bludného kruhu uniknout. Je rozhodnuta udělat pro to cokoliv. Svojí krásou ovládne černomága Liama, a ten se do ní bezhlavě zamiluje. Nabídne jí dohodu: pokud se stane jeho ženou, pomůže jí zpřetrhat pouta, která ji spojují s nemilosrdným mořem. Larissa souhlasí.
Cestu jí však zkříží Derren. Je to první muž, který jí neleží u nohou a odolává jejímu uhrančivému půvabu. Jeho odtažitost začne Larissu přitahovat a ona není schopná se svým citům bránit. Dokáže si vybrat toho pravého? Bude ochotná obětovat lásce třeba i svoji nesmrtelnost?
Larissa je siréna. Už stovky let jí moře přikazuje zabíjet muže. A ona tak činí. Touží však z tohoto bludného kruhu uniknout. Je rozhodnuta udělat pro to cokoliv. Svojí krásou ovládne černomága Liama, a ten se do ní bezhlavě zamiluje. Nabídne jí dohodu: pokud se stane jeho ženou, pomůže jí zpřetrhat pouta, která ji spojují s nemilosrdným mořem. Larissa souhlasí.
Cestu jí však zkříží Derren. Je to první muž, který jí neleží u nohou a odolává jejímu uhrančivému půvabu. Jeho odtažitost začne Larissu přitahovat a ona není schopná se svým citům bránit. Dokáže si vybrat toho pravého? Bude ochotná obětovat lásce třeba i svoji nesmrtelnost?
Desátá kniha téhle autorky znamená vcelku změnu – poprvé od jejích začátků se nám tu neopakuje děj, kdy je nějaká vyvolená postava/vyvolené postavy na cestě kvůli záchraně světa nebo alespoň něčeho pro něj důležitého. Tentokrát je příběh zaměřen především na naší sirénu, její touhu po svobodě a samozřejmě na její city k Derrenovi a Liamovi. A to je jen jeden z rozdílů.
Michaela se tentokrát také rozhodla vynechat tvoření vlastního světa a příběh vložila do dob středověké Anglie. A hned tady se dostáváme k prvnímu bodu, kde si musím trochu rýpnout. Nejsem sice historik, ale pokud se nepletu, tak v dobách středověku se koberce nedávaly na podlahu, nýbrž na zeď a domy nebyly zrovna veliké, natož aby měly prostory pro plesy a podobně. Ač je pravda, že jsou to detaily, zastávám názor, že pokud se už člověk rozhodne psát v době, která skutečně existovala, měl by onu dobu vykreslit co nejskutečněji, právě i s těmito detaily.
K mému překvapení jsem se nemohla ubránit pocitu, že i styl autorčina psaní se trošičku odlišoval od toho, který známe z jejích předchozích děl. Zda je to dobře nebo ne je sporná otázka. Co si tak pamatuji, takový Syn pekel (Křišťály moci z tohoto záměrně vynechávám, protože už je to podstatně déle, co jsem je četla a kdo ví, jaký názor bych na ně měla, kdybych je četla teď.) byl alespoň čtivě napsaný, avšak tady mi to tak nepřišlo. Rozhodně se nejedná o nikterak výjimečný styl, který by se vám zaryl do paměti, jako něco skutečně dobrého, spíše bych ho označila za poměrně obyčejný. Také mi to přišlo napsané tak nějak líně, což nemyslím jako kritiku, osobně mi to nijak nevadilo.
Autorka má můj obdiv, protože dokázala téměř dvě stě osmdesát stran popsat bez toho, aby se událo nějak více podstatných událostí. Jak už jsem řekla, celý příběh je založen především na Larissu a cit, který postupem času začíná cítit k bratrovi svého manžela, což se na tom odráží a asi nelze čekat nic moc akčního. Avšak i přesto jsem očekávala, že se toho bude dít trochu více. Ale nemyslím, že by mi to nějak vadilo a zklamalo mě to.
Domnívám se, že samotný nápad je originální hlavně tím, že hlavní hrdinkou je siréna, což je poměrně rarita. Všeobecně mi ale příběh nikterak zvlášť originální nepřišel a podobných témat by se určitě našlo více. Nehledě na to, že některé věty a popisy mi přišly skutečně klišoidní a ohrané a to jsem romancí moc nečetla, vlastně snad jsem nečetla žádnou.
Nemilosrdná Larissa je krásná, silná a dle všeho i chytrá a její jedinou chybou je pravděpodobně občasná namyšlenost. Derren je zase na první pohled krutý a nelítostný, ale především tajemný a sexy a tak po něm všechny prahnou. Ani jeden z charakterů mi nepřišel jako nic nového a ojedinělého.
No a Liam, v jednu chvíli se chová tak v druhou chvíli úplně jinak a přijde mi, že to vůbec nesedí k té první chvíli. Nevím, jestli to má být povahový rys anebo autorka prostě neudržela jeho charakter či já tomu zkrátka nerozumím.
Světlým bodem byla Rose, která mi byla jako jediná alespoň trochu sympatická a nepřišla mi úplně ohraná. I když jsem chvílemi taky úplně nevěřila, že by se někdo mohl zachovat tak, jako ona, zvláště pak v oblasti jisté věci.
Mimochodem, kniha je podstatně kratší než předchozí práce autorky, což je dost možná také důvodem, proč se Fragmnet rozhodl, že bude lepší knihu vydat, jako paperback o menších rozměrech. Sice to chápu, ale trochu mě rozčiluje, že kniha k předchozím devíti nepasuje. I když určitě je to lepší, než kdyby rozměry a vazbou byla stejná, jen by byla neskutečně slabá.
Poprvé se tu také objevuje několik Míšiných kreseb. V Křišťálech moci už sice byla mapa a Syn pekel měl kresby postav na předsádce, avšak takto skutečně na stránkách knih ještě nebyly. Rozhodně se jedná o vcelku příjemné zpestření, protože autorka kreslit skutečně umí (dost možná lépe, než píše). Jen bych příště trochu zkontrolovala, kam je ilustrace umisťována, protože mi přišlo trochu divné, když při scéně v moři je ilustrace v šatech a na souši, ale to je skutečně jen detail :D
I přes to, že se nejedná o nic extra výjimečného, ve výsledku se to nečetlo špatně, ač mě to rozhodně nenutilo číst dál a dál. Myslím, že za zkoušku to stojí a jako takové po většinu času oddechové počtení to může vcelku dobré. Minimálně pokud od toho čtenář neočekává nějaký zázrak, to by ve výsledku mohl být trochu zklamaný. Byla jsem na vážkách, zda knihu ohodnotit dvěma a půl či třemi hvězdičkami, no nakonec se přikláním k té druhé variantě s tím, že pokud budu váhat i u dalšího dílu, rozhodnu se pro tu horší variantu.
Za poskytnutí
recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Zdroje obrázků: http://antheilo.deviantart.com/art/Siren-304304576
Knihu si chci objednat taky jako recenzní výtisk, protože je to prostě knížka od Míši. Zatím jsem na knihu četla spíš negativní recenze :( Tak jsem zvědavá.. Autorka už by se mohla konečně někam posunout.
OdpovědětVymazatSpíše negativní? Já četla tři a z toho dvě byly poměrně pozitivní, ta jedna obzvlášť, až jsem jí ani nevěřila, jak kladná byla :D
VymazatJá už od Míši nic neočekávám a tak i ty droboučký posuny vnímám :D
Docela bych si tuhle knihu přečetla, od Burdové jsem ještě žádnou knížku nezkoušela, tak by to mohlo být docela zajímavé. A taky abych se podívala, co je na knize špatně :D
OdpovědětVymazatKlidně to zkus, ale skutečně doporučuji moc od toho neočekávat :D
VymazatRecenze mě nepřekvapila. Přesně tohle hodnocení jsem oř´čekávala, protože se zdá, že všichni tuhle knihu hodnotí jako průměrnou. Ze začátku mě to lákalo si ji přečíst, ale teď už ne. Nevěřím, že by se mi nelíbila a nechci být zbytečně zklamaná. :)
OdpovědětVymazatČetla jsem od autorky už docela dávno Poselství Jednorožců, všechny tři díly. Co tak vzpomínám, docela se mi to líbilo- ale netrhalo mě to za srdce jako jiné knihy. Na tohle dílko, takového prcka jak píšeš, jsem koukala v knihkupectví, čistě ze zvědavosti. Asi by to nebylo nic moc pro mě, ale ty ilustrace jsou pěkné. Myslím, že autorka opravdu kreslí líp než píše :D
OdpovědětVymazatPJ jsem rozečetla kdysi dávno, do prvního dílu jsem se musela neskutečně nutit a druhý mám tak přes rok rozečtený. Ale PJ můj názor na autorku dost změnilo. Ještě předtím jsem četla Křišťály moci, které mě nadchly. A od PJ jsem čekala něco podobně dobrého. Jenže jsem zjistila, že autorčiny první dvě knihy jsou víceméně na úplně tom samém principu a děj je dost podobný, což mě nehorázně zklamalo a na mém názoru na PJ se to dost podepsalo.
Vymazat